Hlediště se v Krumlově otáčí 60 let. Politici se na jeho přestěhování neshodnou

Představením hry Ztracená tvář  bylo 9. června 1958 uvedeno do provozu otáčivé hlediště v přírodním divadle v zámeckém parku Českého Krumlova. Tehdy se na něj vešlo pouze 60 diváků a k pohybu jeviště byla zapotřebí lidská síla. V roce 1960 se ale kapacita zvedla na 550 míst a otáčení nově zajišťovaly elektromotory. Teď má točna ještě vyšší kapacitu, jenže se stala trnem v oku organizaci UNESCO. Proto se teď řeší případné stěhování otáčivého hlediště. 

Ztracená tvář stála u zahájení, Ztracený svět může být spojen s koncem jedné éry českokrumlovské točny. Při zkoušce představení s názvem Ztracený svět si ji prohlédl ministr kultury v demisi Ilja Šmíd (ANO) a vyslovil souhlas s plánem otáčivé hlediště přesunout ze zámecké zahrady do areálu bývalého zahradnictví.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) naproti tomu míní, že by točna měla zůstat v zámecké zahradě. „Podle mě by se mělo spíš investovat do stávajícího zázemí otáčivého hlediště,“ řekl. Stejné stanovisko zastává i jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). 

Babiš navrhuje opravit nynější hlediště a ne investovat „200 milionů“ do nové točny. „Lidé si na to zvykli, je potřeba investovat do zázemí pro umělce, kteří tam vystupují. Lidé to berou, že tam patří, a lidé nemají rádi změny,“ řekl Babiš.

Má UNESCO přednost?

V rámci přesunu, s nímž se ztotožňuje ministr Šmíd, by vznikla točna nová. Stát by se na nákladech měl podílet zhruba třetinou. Náměstek českobudějovického primátora Jaromír Talíř (KDU-ČSL) odhadl náklady na novou točnu na stamiliony korun.

Památkáři dlouhodobě uvádějí, že unikátní hlediště postavené v éře socialistického Československa narušuje charakter zámecké zahrady. Na tento fakt poukazuje i mezinárodní organizace UNESCO, na jejímž seznamu Český Krumlov figuruje od roku 1992. Ministr Šmíd má za to, že UNESCO je prioritní.

/*json*/{"map":{"lat":48.81073787338668,"lng":14.308078983486553,"zoom":19,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Novou točnu, jejíž podoba by měla vzejít z architektonické soutěže, chce Jihočeské divadlo přesunout do divadelního traktu v bývalém zahradnictví. Zámecká zahrada by se o tento divadelní trakt rozšířila, nyní jde o neudržované místo za zdí zámecké zahrady. Nynější točna patří městu České Budějovice.

Otec točny přišel do Čech s Rudou armádou

Jeden návrh na novou točnu už existuje: v roce 1972 ji navrhl scénograf Joan Brehms (1905–1995). Měla by dvě hlediště, mezi nimiž by byl komorní hrací prostor. Divadelní architekt a scénograf Brehms je i autorem současné točny. Rodák z lotyšské Libavy (Liepaja) začínal v roce 1945 v Jihočeském divadle jako dělník. Postupně zde působil jako divadelní architekt, scénograf a výtvarník a v divadle vytvořil na 150 scénických výprav. Do jižních Čech přišel Brehms přes Slovensko, kde byl totálně nasazen, s Rudou armádou jako tlumočník.

Brehmsův návrh polydimenzionálního otáčivého hlediště
Zdroj: ČT24

Původní otáčivé hlediště navrhl koncem 50. let s režisérem Otto Haasem. V roce 1947 také položil s Karlem Konstantinem základ k Jihočeským divadelním festivalům v Českém Krumlově.

Dnes má hlediště kapacitu skoro 650 míst

První velkou rekonstrukcí prošlo hlediště v roce 1960, kapacita se zvýšila na 550 míst a lidskou sílu nahradily elektromotory. Dnešní podobu dala hledišti rekonstrukce z let 1989 až 1993, která zvýšila jeho kapacitu na současných 644 míst. K pohybu točny byly nainstalovány čtyři elektromotory. Celkem prošlo otáčivým hledištěm přes dva miliony diváků, kteří zhlédli na 3500 představení.

Provozovatelem otáčivého hlediště je od jeho vzniku Jihočeské divadlo se sídlem v Českých Budějovicích. Na divadelní produkci před otáčivým hledištěm se podílejí všechny jeho čtyři umělecké soubory – činohra, opera, balet a loutkohra.

Tržby Jihočeského divadla z otáčivého hlediště byly loni 32,9 milionu Kč, meziročně o 4,5 procenta vyšší. Přijelo 56 528 diváků, o 1330 více než v roce 2016. Peníze z točny tvoří téměř 80 procent všech tržeb divadla.