Glosa: Jak se Robin Narcis Kvapil nestal prezidentem

Dokument Máme na víc po loňské podzimní premiéře na jihlavském filmovém festivalu nyní vstoupil do běžné distribuce. Protagonista Michal Horáček souhlasil s natáčením pod podmínkou, že výsledek nebude jeho oslavou. To je splněno. Film oslavuje někoho jiného.

Abychom šli hned na věc. Jen s mírnou nadsázkou řečeno: hlavní figurou dokumentu o tom, kterak prezidentský kandidát Michal Horáček procházel se svým týmem volební kampaní, je nikoliv jmenovaný uchazeč, nýbrž spolurežisér a spoluproducent filmu Robin Kvapil, který v Horáčkově týmu zastával roli poradce. Zaštítěn kategorií zvanou autorský dokument je Kvapil vypravěčem filmu, před kamerou se vyskytuje hned po Horáčkovi nejčastěji, poslední záběry dokumentu si režisér nechal pro sebe.

Z mírného podhledu je snímána jeho tvář, kterak sleduje displej notebooku, s vážností téměř Rodinova Myslitele si mne tvář a mudruje, proč to s Horáčkem nevyšlo. Příznačná tečka za touto autorskou exhibicí, kterou se nejspíš – dle dostupných vyjádření – spolurežisér a spoluproducent Radim Procházka snažil korigovat („byla to snaha o profesionalitu ve světě autorské tvorby, která není svázána striktními vnějšími pravidly“), ale nestačilo to. Velké Ego vyhrálo!

Robin Kvapil v úvodu představí sebe a svou roli, jmenovitě pak ještě charakterizuje jednoho člena a dvě členky volebního týmu, nikoho dalšího z asi dvacetičlenné pracovní skupiny už nejmenuje, ačkoliv někteří z ní se v záběrech opakovaně vyskytují a promlouvají (třeba překladatel Viktor Janiš).

Kvapil nenatáčel – nebo alespoň tak působí výsledek – s promyšleným konceptem. Prostě snímal, u čeho byl (často zaznamenával dění na mobil) nebo nechal události spojené s Horáčkem natáčet kameramanem. Jednou je Kvapil v záběrech ke spatření jako filmař s mobilem, podruhé jako poradce, který spoluorganizuje kampaň a reaguje na její výzvy. Je otázkou, zda lze takovou dvojroli se ctí ustát. Kvapil filmem Máme na víc (jde o Horáčkův volební slogan) poskytl skeptickou odpověď…