Tož to kupte! Umění prezidentské sbírky mělo politickou „prověrku“

Osobní vkus čtyř československých prezidentů přibližuje výstava Tož to kupte! v Císařské konírně na Pražském hradě. Ke stému výročí vzniku republiky je zde k vidění více než stovka obrazů, které Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Emil Hácha a Klement Gottwald vybírali pro sídlo hlavy státu. Jejich výběr výtvarných děl zároveň odráží tehdejší politické zájmy.

Vystavené obrazy patřily do sbírky, která byla nakupována pro Pražský hrad z úroků tzv. Národního fondu Masarykova. „Finanční prostředky na nákup byly prezidentovi věnovány v roce 1920 ku příležitosti oslavy jeho sedmdesátých narozenin. Tehdy se představitelé města Prahy rozhodli, že tuto událost uctí velkou finanční sbírkou, a TGM pak stanovil, že z úroků bude financována sbírka pro Pražský hrad,“ upřesnila kurátorka Markéta Ježková. 

Věta, která dala výstavě název – Tož to kupte! – je autentickým výrokem prvního československého prezidenta. Reagoval tak prý na možnost koupit akvarely Život na panském sídle od Josefa Mánesa. 

Josef Hellich / portrét Boženy Němcové, 1845
Zdroj: Správa Pražského hradu/Jan Gloc

Když začal Masaryk doplňovat v roce 1922 hradní sbírku, čítala tři stovky děl, které zde „zbyly“ po Habsburcích. Během třinácti následujících let jejich počet téměř zdvojnásobil. „Monarchistický hrad přeměňoval na demokratický. Sbírku tvoří převážně umělci, kteří byli považováni za české, především devatenáctého století, jako například Jaroslav Čermák, Václav Brožík nebo Mikoláš Aleš,“ doplnila Masarykovu volbu Ježková.

Pro jednoho dobrý, pro druhého ne

Výběrem těchto děl výtvarného umění chtěl prezident ukázat, že Československo je sice mladý stát, ale s dlouhou kulturní tradicí. Například portrét Boženy Němcové od Josefa Hellicha proto vystavil ve své pracovně, kde se konala důležitá politická jednání. Masarykův nástupce Edvard Beneš vyobrazení významné české spisovatelky vyměnil za portrét svého předchůdce.

Proměnila se i hradní sbírka. Beneš dával přednost modernímu západnímu umění. Do Prahy přivezl třeba Harlekýna od Pabla Picassa. „Nákup Picassa měl jasný politický podtext. Šlo vlastně o určité uznání československo-francouzských vztahů,“ upozornila kurátorka Jitka Šosová. 

Politicky motivované byly nejen sbírkové přírůstky, ale i obrazy, které z hradních sbírek zmizely. V padesátých letech například zmizely kvůli nálepce ideologicky nevyhovujícího umění obrazy Františka Kupky, které pořídil Edvard Beneš. V současnosti se nacházejí v Národní galerii.

Miloš Zeman: Vyčleňme 10 milionů na nákup umění

Naopak třeba Mařákovy malby, jež vybral TGM, visí dnes v pracovně současné hlavy státu Miloše Zemana. Ten v proslovu při zahájení výstavy podotkl, že na rozdíl od Masaryka nemá za zády bankéře Jaroslava Preisse, který financoval řadu jeho aktivit včetně nákupu obrazů.

Jako náhradní řešení Zeman navrhl, aby sněmovní rozpočtový výbor umožnil vyčlenit v rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky deset milionů korun na nákup moderního umění. Druhou možností podle prezidenta je, aby bohatí podnikatelé zapůjčili své obrazy do hradní obrazárny.

Výstava Tož to kupte! sleduje osudy sbírky do zániku finančních zdrojů, z nichž byla pořizována, tedy do začátku padesátých let minulého století. Vedle Masarykova a Benešova výběru představuje také umělecko-politický vkus protektorátního prezidenta Emila Háchy a prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda.

Do sbírky, jež díky těmto čtyřem státníkům vznikla, lze v Císařské konírně nahlédnout do 9. prosince.