Nová tvář centra DOX i vodárenská věž pro děti. Architektem roku se stal Petr Hájek

Architektem roku 2018 byl v úterý večer vyhlášen Petr Hájek, autor současné podoby Horního náměstí v Olomouci nebo rozšíření pražského Centra současného umění DOX. Odborná porota čestný titul tradičně uděluje osobnosti, která se v uplynulých letech významně zasloužila o dobré jméno české architektury.

Porota ocenila Petra Hájka jako výrazného architekta střední generace i vlivného pedagoga. „Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Tvorba reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální. Věnuje se nejen projektům jednotlivých staveb, ale dlouhodobě i urbanismu,“ uvedli porotci. 

Mezi jeho nejvýraznější díla patří úpravy Horního náměstí v Olomouci (2001), Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepci pavilonu na Benátském bienále (2016), nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017).

V nedávné době dokončil dostavbu pražského Centra současného umění DOX nebo rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu.

Za cenou Miese van der Roheho

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti, nyní HXH (kde je stále jednatelem) a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti.

Nahrávám video

Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Za svou práci získal řadu prestižních ocenění, mimo jiné Grand prix Obce architektů, Cenu Klubu za starou Prahu nebo několik nominací na evropskou cenu Miese van der Rohe.

Vyhlášení výsledků desátého ročníku Architekta roku se konalo v úterý večer v prostorách Camp (Centrum architektury a městského plánování) v Praze. Cena se předává během stavebního veletrhu For Arch, aby zdůraznila úzkou spojitost mezi stavebníkem a architektem.

Finalisty letošního ročníku byli kromě vítězného Hájka architekti Zdeněk Fránek a Petr Hlaváček, sdružení CBA, které tvoří Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, a studio Mjölk architekti.

Cenu vypisuje společnost ABF, která chce upozornit na význam role architektů pro kvalitu života a kulturní rozvoj společnosti.

Vloni zaujala „sociální architektura“

V porotě zasedli architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Regina Loukotová, Marcela Steinbachová a vítězka loňského ročníku, umělkyně Kateřina Šedá. Posuzovali celkem 16 nominací, mezi nimiž se kromě finalistů objevili Emil Přikryl, Martin Rajniš, Marek Štěpán, David Kraus, Leoš Válka nebo Roman Koucký. Jedná se hlavně o projektující architekty, ale i teoretiky, kurátory, vydavatele, pedagogy a další podporovatele architektury.

Cenu totiž nemusí vždy dostat aktivní architekt, loňská laureátka Kateřina Šedá se zabývá tím, co se označuje jako „sociální architektura“. Zaměřuje se na práci s lidmi, ve svých projektech zaměstnává desítky i stovky osob. Porota její ocenění odůvodnila tím, že smyslem architektury je poskytovat prostorový rámec pro nejrůznější projevy života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 3 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 4 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...