Nová tvář centra DOX i vodárenská věž pro děti. Architektem roku se stal Petr Hájek

Architektem roku 2018 byl v úterý večer vyhlášen Petr Hájek, autor současné podoby Horního náměstí v Olomouci nebo rozšíření pražského Centra současného umění DOX. Odborná porota čestný titul tradičně uděluje osobnosti, která se v uplynulých letech významně zasloužila o dobré jméno české architektury.

Porota ocenila Petra Hájka jako výrazného architekta střední generace i vlivného pedagoga. „Jeho realizace představují výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Tvorba reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální. Věnuje se nejen projektům jednotlivých staveb, ale dlouhodobě i urbanismu,“ uvedli porotci. 

Mezi jeho nejvýraznější díla patří úpravy Horního náměstí v Olomouci (2001), Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepci pavilonu na Benátském bienále (2016), nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017).

V nedávné době dokončil dostavbu pražského Centra současného umění DOX nebo rekonstrukci vodárenské věže na Letné pro dům dětí a mládeže a mateřskou školu.

Za cenou Miese van der Roheho

Petr Hájek se narodil v roce 1970 v Karlových Varech. Absolvoval studium na Fakultě architektury na Českém vysokém učení v Praze a Školu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1998 založil společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti, nyní HXH (kde je stále jednatelem) a v roce 2009 vlastní architektonickou kancelář Petr Hájek Architekti.

Nahrávám video
Architektem roku se stal Petr Hájek
Zdroj: ČT24

Od roku 2004 působí jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 rovněž vede autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Za svou práci získal řadu prestižních ocenění, mimo jiné Grand prix Obce architektů, Cenu Klubu za starou Prahu nebo několik nominací na evropskou cenu Miese van der Rohe.

Vyhlášení výsledků desátého ročníku Architekta roku se konalo v úterý večer v prostorách Camp (Centrum architektury a městského plánování) v Praze. Cena se předává během stavebního veletrhu For Arch, aby zdůraznila úzkou spojitost mezi stavebníkem a architektem.

Finalisty letošního ročníku byli kromě vítězného Hájka architekti Zdeněk Fránek a Petr Hlaváček, sdružení CBA, které tvoří Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, a studio Mjölk architekti.

Cenu vypisuje společnost ABF, která chce upozornit na význam role architektů pro kvalitu života a kulturní rozvoj společnosti.

Vloni zaujala „sociální architektura“

V porotě zasedli architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Regina Loukotová, Marcela Steinbachová a vítězka loňského ročníku, umělkyně Kateřina Šedá. Posuzovali celkem 16 nominací, mezi nimiž se kromě finalistů objevili Emil Přikryl, Martin Rajniš, Marek Štěpán, David Kraus, Leoš Válka nebo Roman Koucký. Jedná se hlavně o projektující architekty, ale i teoretiky, kurátory, vydavatele, pedagogy a další podporovatele architektury.

Cenu totiž nemusí vždy dostat aktivní architekt, loňská laureátka Kateřina Šedá se zabývá tím, co se označuje jako „sociální architektura“. Zaměřuje se na práci s lidmi, ve svých projektech zaměstnává desítky i stovky osob. Porota její ocenění odůvodnila tím, že smyslem architektury je poskytovat prostorový rámec pro nejrůznější projevy života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
před 9 hhodinami

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
před 11 hhodinami

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
před 15 hhodinami

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
před 15 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 17 hhodinami

Divadlo v Dlouhé mluví o Vegetariánce

Na jevišti ožívá román jihokorejské spisovatelky Han Kang, před dvěma lety oceněné Nobelovou cenou. Inscenaci Vegetariánka o vzpouře proti konvencím připravilo pražské Divadlo v Dlouhé.
2. 3. 2026

Tata Bojs vydali album V původním snění

Kapela Tata Bojs vydává svou jedenáctou studiovou desku. Album V původním snění je hudební směsí rokenrolu, taneční energie i balad.
2. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...