Divadelní Rusáci v Arše zjišťují, proč se nemůžou zbavit přízvuku okupace

Inscenace o Rusech žijících v Česku (zdroj: ČT24)

Rusové jsou v Česku třetí nejpočetnější menšinou, žije jich tu více než 36 tisíc. Jak mladí Rusové vnímají vlastní minulost a jak se vyrovnávají s naším historickým komplexem, zajímá tvůrce v pražském Divadle Archa. Inscenace Rusáci? má premiéru 21. srpna, na výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Multimediální představení vzniklo formou dialogu mezi českými a ruskými umělci žijícími v Praze. Marina, Inga a Roman se do českého hlavního města přestěhovali před více než pěti lety, naučili se jazyk a studují na tuzemských školách. S narážkami na svůj původ se přesto stále setkávají. 

„Pokaždé když jen zmíním, že jsem z Ruska, naskočí nějaký stereotyp. Že Rusové v Česku mluví jen rusky, že nemají úctu, že to tady všechno skoupí. Je to pravda, ale jenom ve zlomku celku,“ namítá Roman Zotov-Mikshin, který v Česku vystudoval ekonomii i taneční konzervatoř. Působí jako tanečník, stejně jako jeho manželka Inga. 

Na jevišti se o svou zkušenost dělí i studentka pražského gymnázia Marina Sokolová. „Moje máma má velmi zřetelný přízvuk, a když třeba přijde do hotelu kvůli práci, jsou na ni bezdůvodně hnusní, stačí, když slyší, že je Ruska,“ setkává se i její rodina s předsudky kvůli zemi, z níž pochází.

1968? O tom jsme se nebavili

Inscenací se účinkující snaží vyrovnat s pocitem zděděné viny. Oni sami se přitom o okupaci v srpnu 1968 dozvěděli až po příchodu do Česka. „Doma jsme se na tohle téma nikdy nebavili,“ potvrzuje Roman Zotov-Mikshin.

„Česko je můj domov, ale vyloženě osobní vztah k této historické situaci nemám, protože jsem ji nezažila, ani moje máma ji nezažila a babička – ani nevím, jestli o ní věděla,“ popsala Marina Sokolová, jak vnímá událost, která vztah Čechů k Rusům zásadně ovlivnila.

Rusáci?
Zdroj: Jakub Hrab/Divadlo Archa

Podle průzkumu, který zveřejnil deník Guardian, o okupaci Československa neví téměř polovina dotázaných Rusů. Další třetina invazi schvaluje – nejčastěji s vysvětlením, že šlo o potlačení spiknutí řízeného Západem nebo o zastavení pokusu o antisovětský převrat. 

V nedávném průzkumu mezi Čechy se ukázalo, že 84 procent dotázaných má povědomí o tom, co se stalo 21. srpna 1968. Mezigenerační rozdíly jsou ale velké. Více než třetina respondentů ve věku 18 až 34 o tehdejších událostech neví nic.