Superman zachraňuje svět už 80 let. Začínal jako bojovník proti korupci

Nahrávám video
Superman zachraňuje svět už 80 let
Zdroj: ČT24

Navenek vystupuje jako nenápadný, krátkozraký novinář Clark Kent, ve skutečnosti ale disponuje obrovskou silou a nadlidskými schopnostmi, které nikdy neváhá použít ve prospěch dobra. Superman, prototyp všech superhrdinů, slaví osmdesát let. Vůbec první komiksový sešit s jeho příběhy se objevil na pultech 18. dubna 1938.

Chlapíka v modrém přiléhavém oděvu a červené pláštěnce s písmenem S na hrudi stvořila už v polovině třicátých let dvojice autorů Jerome Siegel a výtvarník Joseph Schuster. Když se jim nepodařilo dojednat vydání komiksu, prodali svůj nápad společnosti Detective Comics.

Lavina superhrdinů

První číslo sice bylo označeno jako červnové, ve skutečnosti ale vyšlo už 18. dubna 1938. A spustilo lavinu dalších příběhů o hrdinech nadaných nadpřirozenými schopnostmi. Hned v prvním příběhu ukázal Superman několika zloduchům, že boj se zlem myslí vážně. Hrdina rychlejší než vlak, schopný přeskočit dvacetimetrový dům a odolávající kulkám, se také už na začátku dostal do křížku s nepoctivými politiky. Jedním z jeho prvních protivníků byl muž snažící se uplatit senátora.

Superman
Zdroj: DC Comics

„Příběhy se proměňují tak, jak se proměňuje naše povědomí o tom, jak vypadá popkulturní příběh. Ty rané komiksové povídky z konce třicátých a čtyřicátých let působí z dnešního pohledu lehce naivně a zkratkovitě. Dnes jsou v popularitě spíše velké, rozmáchlé, spektakulární ságy, kde se vždy zachraňuje celý svět a pokud možno i vesmír,“ říká odborník na dějiny komiksu Pavel Kořínek, který byl hostem Studia 6.

Pozice Supermana je výjimečná, protože je to prototypický hrdina. Obecně řečeno je to první veleúspěšný a nejznámější superhrdina, který svým úspěchem založil celou žánrovou kategorii superhrdinského komiksu.
Pavel Kořínek
literární historik

Vedle střetnutí s rozmanitými padouchy musel Superman prakticky neustále zápasit také se vztahem k půvabné Lois Laneové, kolegyni Clarka Kenta z novin. Dlouhá léta totiž platilo, že zatímco Lois měla slabost pro hrdinu v pláštěnce, „nekňubu“ Clarka brala jen jako kolegu a až časem odhalila, že Kent je i Superman.

Podobně jako řada jiných původně vedlejších postav se nakonec také Lois Laneové dočkala vlastní komiksové řady, která vycházela od konce padesátých do poloviny sedmdesátých let. A v polovině devadesátých let se oba hrdinové konečně vzali, a to prakticky současně v komiksu i televizním seriálu, známém také českým divákům.

Z rozhlasu na filmové plátno

Superman totiž už dávno není jen hrdinou kreslených příběhů, brzy zamířil i do jiných médií. Už v únoru 1940 se objevil v rádiu, rozhlasový seriál se vysílal až do března 1951. Právě v rádiu se poprvé objevil kryptonit, tajemný nerost z hrdinovy rodné planety, který mu bere sílu.

Rok po rozhlase se Superman jako hrdina krátkých kreslených filmů prvně objevil na filmovém plátně. Právě díky animovanému filmu také začal superhrdina létat. Původně totiž na delší vzdálenosti skákal. Filmařům ale přišly Supermanovy obří skoky příliš komické a „naučili“ jej raději létat.

V průběhu let se Superman dočkal dlouhé řady filmových a seriálových verzí. Vůbec prvním filmovým Clarkem Kentem se stal Kirk Alyn v roce 1948, na něj navázal George Reeves v letech 1951 až 1958.

Tou nejznámější filmovou podobou Supermana je nejspíš Christopher Reeve, modrý dres s rudým pláštěm nosil od roku 1978 do roku 1987. Zkraje nového tisíciletí se v roli představil Brandon Routh a úplně aktuální filmový Clark Kent má tvář Henryho Cavilla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...