Superman zachraňuje svět už 80 let. Začínal jako bojovník proti korupci

11 minut
Superman zachraňuje svět už 80 let
Zdroj: ČT24

Navenek vystupuje jako nenápadný, krátkozraký novinář Clark Kent, ve skutečnosti ale disponuje obrovskou silou a nadlidskými schopnostmi, které nikdy neváhá použít ve prospěch dobra. Superman, prototyp všech superhrdinů, slaví osmdesát let. Vůbec první komiksový sešit s jeho příběhy se objevil na pultech 18. dubna 1938.

Chlapíka v modrém přiléhavém oděvu a červené pláštěnce s písmenem S na hrudi stvořila už v polovině třicátých let dvojice autorů Jerome Siegel a výtvarník Joseph Schuster. Když se jim nepodařilo dojednat vydání komiksu, prodali svůj nápad společnosti Detective Comics.

Lavina superhrdinů

První číslo sice bylo označeno jako červnové, ve skutečnosti ale vyšlo už 18. dubna 1938. A spustilo lavinu dalších příběhů o hrdinech nadaných nadpřirozenými schopnostmi. Hned v prvním příběhu ukázal Superman několika zloduchům, že boj se zlem myslí vážně. Hrdina rychlejší než vlak, schopný přeskočit dvacetimetrový dům a odolávající kulkám, se také už na začátku dostal do křížku s nepoctivými politiky. Jedním z jeho prvních protivníků byl muž snažící se uplatit senátora.

Superman
Zdroj: DC Comics

„Příběhy se proměňují tak, jak se proměňuje naše povědomí o tom, jak vypadá popkulturní příběh. Ty rané komiksové povídky z konce třicátých a čtyřicátých let působí z dnešního pohledu lehce naivně a zkratkovitě. Dnes jsou v popularitě spíše velké, rozmáchlé, spektakulární ságy, kde se vždy zachraňuje celý svět a pokud možno i vesmír,“ říká odborník na dějiny komiksu Pavel Kořínek, který byl hostem Studia 6.

Pozice Supermana je výjimečná, protože je to prototypický hrdina. Obecně řečeno je to první veleúspěšný a nejznámější superhrdina, který svým úspěchem založil celou žánrovou kategorii superhrdinského komiksu.
Pavel Kořínek
literární historik

Vedle střetnutí s rozmanitými padouchy musel Superman prakticky neustále zápasit také se vztahem k půvabné Lois Laneové, kolegyni Clarka Kenta z novin. Dlouhá léta totiž platilo, že zatímco Lois měla slabost pro hrdinu v pláštěnce, „nekňubu“ Clarka brala jen jako kolegu a až časem odhalila, že Kent je i Superman.

Podobně jako řada jiných původně vedlejších postav se nakonec také Lois Laneové dočkala vlastní komiksové řady, která vycházela od konce padesátých do poloviny sedmdesátých let. A v polovině devadesátých let se oba hrdinové konečně vzali, a to prakticky současně v komiksu i televizním seriálu, známém také českým divákům.

Z rozhlasu na filmové plátno

Superman totiž už dávno není jen hrdinou kreslených příběhů, brzy zamířil i do jiných médií. Už v únoru 1940 se objevil v rádiu, rozhlasový seriál se vysílal až do března 1951. Právě v rádiu se poprvé objevil kryptonit, tajemný nerost z hrdinovy rodné planety, který mu bere sílu.

Rok po rozhlase se Superman jako hrdina krátkých kreslených filmů prvně objevil na filmovém plátně. Právě díky animovanému filmu také začal superhrdina létat. Původně totiž na delší vzdálenosti skákal. Filmařům ale přišly Supermanovy obří skoky příliš komické a „naučili“ jej raději létat.

V průběhu let se Superman dočkal dlouhé řady filmových a seriálových verzí. Vůbec prvním filmovým Clarkem Kentem se stal Kirk Alyn v roce 1948, na něj navázal George Reeves v letech 1951 až 1958.

Tou nejznámější filmovou podobou Supermana je nejspíš Christopher Reeve, modrý dres s rudým pláštěm nosil od roku 1978 do roku 1987. Zkraje nového tisíciletí se v roli představil Brandon Routh a úplně aktuální filmový Clark Kent má tvář Henryho Cavilla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 27 mminutami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025
Načítání...