Recenze: Štědroňův Don Hrabal pábí s vtipem, ale nekrasosmutní

Národní divadlo uvedlo hudebně eklektickou operu Don Hrabal, kterou si objednalo u současného českého skladatele Miloše Orsona Štědroně. Ten se v ní vyznal ze své celoživotní lásky ke spisovateli, od jehož smrti letos v únoru uplynulo rovných dvacet let. Spíše než hlubokým psychologickým ponorem a novým nasvícením Hrabalovy osobnosti vyniká životopisná opera vtipem a svěží, zábavnou, suverénně zkomponovanou muzikou. Titulní roli výborně ztvárnil Roman Janál.

V rozhovorech, které dal před premiérou novinářům, Miloš Orson Štědroň avizoval, že svou operou chce vzdát hold Hrabalovi, který je veřejností vnímán jako vypravěč – byť velký – pivních „historek ze života“. Štědroň jej chtěl především vylíčit jako křehkou osobnost, a proto jej ve svém hudebním životopise psychologicky vykresluje na základě vztahů k matce, manželce Pipsi a Múze, která zpodobňuje cikánku ze Sběrných surovin či Hrabalovu platonickou lásku April Giffordovou.

Přesvědčivější psychologický profil spisovatele ale dílo nenabízí. Na poetické, dramatické ani filozofující momenty není s několika málo výjimkami kladen dostatečný důraz a v celkovém vyznění díla zanikají. Ony existenciální momenty, jež nejen Štědroň na spisovateli tolik obdivuje, do představení neprosákly. Libreto, které si skladatel napsal sám s jasně patrnou vynikající znalostí Hrabalových textů, ale disponuje vtipem. Málokdy se divák v opeře hlasitě tolik chechtá.

Přestože je Don Hrabal koncipován jako devět chronologických obrazů ze života spisovatele, pěkně na sebe navazují a celé dílo vykazuje působivou sevřenost. Příčinou je hlavně skvělá Štědroňova hudba, v níž se eklekticky pojí zvuk soudobé vážné hudby se swingem, chvílemi až undergroundově znějící rock 'n' roll s lidovými nápěvky.

Z orchestřiště publikum zaslechne nejen smyčce a žestě, ale také celestu, španělskou kytaru (čistou i s vydatným zkreslením), baskytaru. Vše zní bez větších nedostatků, hráči jsou dobře koordinováni všímavým a energickým dirigentem Janem Chalupeckým, který z orchestru vydobyl pestrou, rytmickou muziku, zábavnou a „čitelnou“ i pro méně cvičené ucho. A dobře zapamatovatelnou. „Bohoušku, Bogane, neříkej, že ne“ si bude po představení pobroukávat nejeden návštěvník.

Charismatický Janálův Hrabal

Utkví především hlas Romana Janála, na nějž Štědroň při komponování myslel. V roli přední český baryton uplatní své pěvecké, herecké i taneční nadání, zdálky dokonce s trochou představivosti fyziognomicky starého Hrabala připomíná. Po skončení představení sklidil zasloužený aplaus a milovníci zpěvu se jistě na Novou scénu vrátí, aby si jeho charismatický výkon zopakovali. Okouzlil.

Don Hrabal
Zdroj: Národní divadlo Praha

Krásné hlasy předvedly také Jana Sýkorová jako Pipsi a Yukiko Kinjo coby Múza, herecky méně výrazná. Zdařilá byla naopak kreace Lenky Šmídové, která v třetím obraze s příslovečnou operáckou manýrou vtipně vystihla ochotnické sklony Hrabalovy matky.

Kultivovaně a vyváženě zpíval sbor nastudovaný sbormistrem Pavlem Vaňkem. Snad jen artikulace ženského sboru v druhém výstupu mohla býti přesnější. Nutno však podotknut, že v nárocích na výslovnost autor v daném případě nešetřil. Verš „že ses stokrát nepřečesal“ je onomatopoický, ale v rychlém tempu přetěžký.

Představení velmi prospěla chytrá režie Lindy Keprtové, která se soustředila na herecké výkony jednotlivých postav a jejich (ne)komunikaci, i prostá, ale funkční scéna Martina Černého, jejíž postupná proměna pomohla ke gradaci opery. Dobře vymyšlených je i pět holoubků, kteří jsou jakýmisi průvodci Hrabala jeho vlastním životem.

Nahrávám video

Vysloveně příjemný zážitek, který divákům opera Národního divadla před Vánocemi nadělila, kazil jen akusticky nevlídný prostor Nové scény, kvůli němuž se muselo zpívat na mikroporty. Výsledný hudební dojem tím bohužel utrpěl. Třeba se ale pro další reprízy podaří technické řešení ještě vylepšit. Nic víc Don Hrabal ke svému humornému pábení nepotřebuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...