Nobelovu cenu za literaturu získal Brit Kazuo Ishiguro. Mix Austenové a Kafky

Nahrávám video
Události v kultuře: Nobelovu cenu za literaturu získal Kazuo Ishiguro
Zdroj: ČT24

Nobelovu cenu za literaturu letos získal britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro. Jeho nejslavnějším dílem je román Soumrak dne, který vyšel i v češtině. Dočkal se také známého zfilmování v hlavních rolích s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thompsonovou. Laureáta vyhlásila Švédská akademie hodinu po poledni ve Stockholmu.

Akademie podle odůvodnění ocenila autora, který „v románech velké emocionální síly odhalil propast pod naším iluzorním pocitem spojení se světem.“ Představitelka akademie Sara Daniusová při vyhlášení doplnila, že styl Kazua Ishigura spojuje Jane Austenovou a Franze Kafku. „A ještě musíte přidat špetku Marcela Prousta,“ dodala.

„Je to spisovatel, který velmi usiluje o pochopení minulosti, není to však vyloženě proustovský spisovatel, nechce minulost napravovat, ale zkoumá, co je třeba zapomenout, aby bylo možné přežít, v prvé řadě jako člověk, či jako celá společnost,“ uvedla Daniusová.

Za své oblíbené dílo Daniusová označila Ishigurův zatím poslední, sedmý román nazvaný Pohřbený obr (2015), který v češtině chystá k vydání ještě letos na podzim nakladatelství Argo. Děj románu na pomezí fantasy zasadil autor do počátků raného středověku, kdy se Británie, kterou dávno opustili Římané, nezadržitelně mění v trosky. Skutečným Ishigurovým mistrovským kusem zůstává ale podle Daniusové Soumrak dne.

Nahrávám video
Ladislav Nagy: Ishiguro je dědic dlouhé tradice britské literatury
Zdroj: ČT24

„Je to úžasná pocta, především proto, že to znamená, že kráčím ve šlépějích těch největších autorů,“ řekl pro BBC sám Ishiguro. Zároveň vyjádřil naději, že Nobelova cena v nynějších nejistých dobách přinese něco kladného. „Žijeme ve velice nejisté době a já doufám, že Nobelovy ceny budou mít v této době pozitivní efekt,“ dodal.

Nejlepší britská tradice

Ishiguro (1954) strávil dětství v Japonsku, ale je považován spíše za britského spisovatele. V roce 1960 se rodina přestěhovala do Velké Británie, kde prošel základní a střední školou i univerzitou v Kentu.

Na britské literární scéně se objevil počátkem osmdesátých let. Jak upozornil server iLiteratura, patří ke stejné generaci britských romanopisců jako Ian McEwan, Martin Amis, Graham Swift či Peter Ackroyd. „Je to především britský autor a dědictví dlouhé tradice britské literatury je v jeho díle patrné, zejména ve stylu,“ uvedl překladatel Ladislav Nagy.

Kazuo Ishiguro
Zdroj: Jeff Cottenden/Nobelprize.org

Někdy bývá spojován také s dalšími britskými spisovateli, kteří se narodili v jiných zemích. Příkladem může být Salman Rushdie, Hanif Kureishi, ale také Shiva Naipaul nebo Buchi Emechetová.

Ishiguro je držitelem mnoha prestižních literárních cen, včetně Man Bookerovy ceny, již získal za svůj třetí román Soumrak dne (1989), který je patrně jeho nejznámějším dílem, k čemuž přispělo také  úspěšné filmové zpracování z roku 1993 v režii Jamese Ivoryho v hlavních rolích s Anthonym Hopkinsem a Emmou Thomsonovou.

Román patří podle kritiky mezi nejlepší díla zachycující životní osudy v britské klasické literatuře obvykle opomíjené, totiž životy služebnictva. „Ishiguro v Soumraku dne nenápadně, avšak o to přesvědčivěji poukazuje na nebezpečí plynoucí ze situací, kdy služba abstraktním ideálům nahradí lidskost, a na komplikovaný vztah jednotlivce a mechanismu dějin,“ napsala pro server iLiteratura Petra Johana Poncarová.

Soumrak dne vyšel také česky,  stejně jako další tituly Malíř pomíjivého světa, Když jsme byli sirotci, Nokturna: Pět příběhů o hudbě a soumraku nebo Neopouštěj mě. Tento dystopický román o lidských klonech sloužících jako dárci orgánů byl rovněž přenesen na filmové plátno.

Nobelova cena za literaturu
Zdroj: ČT24/Nobelprize.org

Jako favorité letošního ročníku byli před vyhlášením zmiňováni například Portugalec António Lobo Antunes, Albánec Ismail Kadare, Japonec Haruki Murakami, keňský spisovatel Ngugi wa Thiong'o, syrský básník Adonis nebo Kanaďanka Margaret Atwoodová.

Loni nečekaný Dylan

Vloni cenu obdržel muzikant Bob Dylan. Rozhodnutí akademie udělit Nobelovu cenu za literaturu americké hudební legendě tehdy vyvolalo rozporuplné reakce a do značné míry rozdělilo literární veřejnost. Zatímco někteří nevšední výběr uvítali, jiným připadal absurdní.

Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostali už v pondělí vědci Jeffrey C. Hall, Michael Rosbash a Michael W. Young, jejich výzkum přispěl k pochopení cirkadiánního rytmu. V úterý dostali Nobelovu cenu za fyziku Rainer Weiss, Barry C. Barish a Kip S. Thorne – měli klíčovou roli v objevu gravitačních vln na detektoru LIGO.

Nobelovu cenu za chemii obdrželi ve středu od stockholmského Karolinského institutu vědci Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson. Jejich výzkum se podíval do nitra buňky, což umožňuje sledovat život na zatím nejmenší možné úrovni.

V pátek bude znám nositel Nobelovy ceny za mír. Příští pondělí se svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.

Na vyznamenané kromě finanční částky devíti milionů švédských korun (24,4 milionu korun) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál. Ten se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

  • Nobelovu cenu zatím dostali jen dva Češi:
    Jaroslav Heyrovský
    1959 - Nobelova cena za chemii
    Jaroslav Seifert
    1984 - Nobelova cena za literaturu
  • Na Nobelovu cenu sice bylo nominováno mnoho Čechů, nakonec ji však nezískali. Byli to například: 
    Edvard Beneš
    Nobelova cena míru
    Karel Čapek
    Nobelova cena za literaturu
    Milan Kundera
    Nobelova cena za literaturu
    Jiří Hájek
    Nobelova cena míru
    Václav Havel
    Nobelova cena míru
    Tomáš Garrigue Masaryk
    Nobelova cena míru
    Emil Votoček
    Nobelova cena za chemii
    František K. Studnička
    Nobelova cena za fyziologii a lékařství 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...