Recenze: Timothy Snyder příliš zjednodušuje tyranii

Eseje, které předkládá v knize Tyranie: 20 lekcí z 20. století věhlasný americký historik Timothy Snyder, udiví svou přepjatou angažovaností. A uvedou nakonec i ve zmatek, do jaké míry může renomovaný vědec sklouznout na šikmou plochu ideologických zjednodušení a moralizace, která si často nevidí ani na špičku nosu.

Timothy Snyder (*1969) je erudovaný autor, o čemž svědčí bestsellery, jež dorazily i k nám: Krvavé země (Paseka-Prostor, 2013) a Černá zem (Paseka-Prostor, 2015). Budiž mu proto v zásadě odpuštěno, že se nechal trochu více strhnout, patrně především situací kolem volby značně neortodoxního amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Co mu ale odpustit nelze, jsou příliš častá zjednodušení: komunismus, fašismus a nacismus hrají hlavní role negativních nálepek, jež používá nejen pro minulost, ale mnohdy i pro současnost. Snyder si často vystačí s tím, co se mu hodí. Jeho kniha esejů Tyranie: 20 lekcí z 20. století chce být zkrátka bojovnou knihou, dá se přečíst rychle – i bez bolesti. Roztrpčení ale přesto zůstává…

Dějiny jako zdroj poučení

Tyranie
Zdroj: Paseka

Proč tato kniha? Historik Snyder se bojí nástupu tyranie. Bojí se zla, kdy skupina nebo jednotlivec na sebe strhnou moc. Dvacet lekcí z dvacátého století, jak zní podtitul, je proto uvozeno prologem, jenž vysvětluje základní rámec vztahu mezi historií a tyranií a následný autorův úmysl podat k tomu „dvacet poučení“.

„Historie se sice nikdy neopakuje, ale skýtá nám poučení,“ píše Snyder. Kniha je v zásadě rukovětí, manuálem na obranu demokracie proti tyranii. Tu pro autora zosobňuje v mnoha ohledech především Donald Trump, nově zvolený americký prezident, jenž u něj vyvolává obavy.

Dějiny západních demokracií, jak Snyder připomíná, nejsou jenom dějinami triumfu, ale i úpadku a rozkladu, jež podle něj mají jistou podobnost se současnou situací. Autoritářství, demagogie, ale i masová organizovanost byly odpověďmi na míru globalizace, jež nakonec vedly ke vzniku fašismu a komunismu. Ideologií nepřátelských k demokracii – to platilo kdysi, stejně jako dnes.

Co se s tím dá ale dělat? Timothy Snyder v zásadě nabízí vzdor – odvahu se nepodřídit, bránit instituce, přijmout zodpovědnost a vystupovat i proti milicím i vládě jedné strany. Výrazným rysem obrany je u něj etika, silná touha po pravdě, dobročinnost a budování občanské společnosti. Stručně řečeno: proti tyranii stojí svoboda. Všude tam, kde je svoboda ohrožena, bují zavrženíhodné režimy. A umírá demokracie.

Vyvolávání starých duchů

Snyder v zásadě správně upozorňuje na problematické jevy. Dnes demagogičtí vůdci jako Trump už ale nepotřebují masové strany, mají k tomu technologie (televizi i sociální sítě) – stále ale především zbraně. Snyder s velkým zaujetím ve své knize cílí na Rusko jako zdroj expanzivní politiky (Sýrie, Ukrajina), zapomíná ale často, že na svržení problematických režimů (Kaddáfího i Husajna) na Blízkém východě a vzniku nestability se především podílel Západ v čele se Spojenými státy americkými. A to ještě v éře, která o Trumpovi vůbec nevěděla. Není Trump odpovědí na tuto politiku?

I Západ přece používal a používá vhodné ideologie – od lidských práv přes budování občanské společnosti, aby ale nakonec kývnul na humanitární bombardování (preventivní údery v krizových oblastech) včetně cílené likvidace protivníků (bez soudů a obžalob). V postpravdivém světě, jakémsi předstupni nového fašismu, kde nezáleží na faktech, je ale příliš lehké nálepkovat – fašismus sem, komunismus tam, a co dál? Nasadit někomu psí hlavu je přece snadné. Ale nevidět sám sobě do talíře? To již vyžaduje opravdu velké popření vlastní inteligence.

Jistě, Snyder si je vědom, že americká „politika nevyhnutelnosti“ se dlouho pěstovala jako jediná možná forma americké nadvlády nad světem. Svět ale bohužel dohnala do současné ekonomické a mezinárodní krize. Amerika sama ztratila na chvíli svého nepřítele. Musela si proto rychle vymyslet nového? Vítězství nostalgie je možná předzvěstí zániku. Snaha nové politické garnitury ustanovit „politiku věčnosti“ bez ohledu na současná nebezpečí bude patrně při analýze vyžadovat trochu jiný slovník než ten historický, který používá Snyder. Pokud se totiž nemá historie opakovat, neměli bychom neopatrně vyvolávat její staré duchy.

Timothy Snyder: Tyranie. 20 lekcí z 20. století (On Tyranny:Twenty Lessons from the Twentieth Century). V překladu Martina Pokorného vydalo nakladatelství Paseka-Prostor, Praha 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
včera v 17:00

VideoSlužebnictvo Dejvického divadla ukazuje fungování moci

Kdo má navrch a kdo je pouhým služebníkem příběhu? Nová inscenace Dejvického divadla Služebnictvo odhaluje, jak funguje manipulace a moc – v životě i na jevišti. Soubor rozvíjí mezinárodní spolupráci, autorem i režisérem hry je irský dramatik Wayne Jordan.
včera v 09:00

„Vyřešil jsem ho.“ Klempíř odvolal Baxu ze správní rady Pražského jara

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal svého předchůdce ve funkci Martina Baxu (ODS) ze správní rady Pražského jara, kterou dosud Baxa vedl jako její předseda. Vyřešil jsem ho, napsal Klempíř o Baxovi na sociální síti X. Baxa chce dál bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu, uvedl bývalý ministr kultury na stejné síti. Do sporu se předtím dostali kvůli rozdělování dotací na filmy. Klempířův krok kritizují zástupci opozice.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Neckář znovu vydal píseň nazpívanou po invazi 1968

Václav Neckář se po téměř šedesáti letech vrátil ke skladbě, kterou nazpíval krátce po invazi v roce 1968. Jmenovala se Píseň pro mne a hudbu k ní složil zpěvákův bratr Jan. K posluchačům se tehdy dostala pouze jednou. V nové podobě s původním vokálem ji doprovází videoklip, který kombinuje archivní a současné záběry.
2. 4. 2026

VideoFilmové premiéry: Svatební drama, boje na Ukrajině i Život Briana

Do kin vstupují úplné novinky i osvědčená klasika. V artové černé komedii Drama hrají hollywoodské hvězdy Zendaya a Robert Pattinson snoubence, které těsně před svatbou zaskočí tajemství. Super Mario galaktický film vrací na plátna animovaného instalatéra původně z videohry. Ve snímku 2000 metrů do Andrijivky sleduje oscarový dokumentarista boj o strategicky významnou vesnici. A v kinech opět pobaví parodický příběh o Kristovi Život Briana od skupiny Monty Python i komedie „pro pamětníky“ Cesta do hlubin študákovy duše.
2. 4. 2026

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
2. 4. 2026

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026

Svatba v divadle ABC se příliš nevyvedla

Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
1. 4. 2026
Načítání...