Poezie se do filmové podoby neadaptuje každý den, ale Václav Kadrnka se nezalekl a ve svém druhém celovečerním filmu adaptuje epickou báseň Jaroslava Vrchlického. Přestože se v Křižáčkovi posunujeme v dějinách do třináctého století a epochy křižáckých válek, více než o historický epos půjde podle upoutávky o niternou pouť.
Filmová upoutávka týdne: Křižáček s Rodenem válčí uměleckými zbraněmi
Václav Kadrnka před šesti lety uvedl svůj první celovečerní film, ve kterém se vrátil do časů komunistického režimu a sledoval matku se synem, kteří se snažili získat povolení, aby mohli odejít za otcem, který emigroval do Velké Británie. Film sice nebyl hitem, ale mohl se pochlubit premiérou na festivalu Berlinale, oceněním na festivalu v Soluni i cenou RWE pro objev roku na Cenách české filmové kritiky.
Inspiraci pro Osmdesát dopisů našel Kadrnka ve svém vlastním životě, v případě svého druhého filmu našel výchozí bod v básni Jaroslava Vrchlického. Odehrává se přitom ve třináctém století a částečně naráží na fenomén dětských křížových výprav, odtud název Křižáček. Malý Jeník se totiž jednoho dne obleče do brnění a vydá se do Svaté země. Nezná však cestu a brzy se ztrácí. Jeho otec, rytíř Bořek, se ho vydává hledat. I když mnozí lidé tvrdí, že ho viděli, záhy ho přemáhá beznaděj.
Film Křižáček
První upoutávka naznačuje, že Kadrnka nenatočil výpravný historický epos, ale s ohledem na básnický předobraz bude film stylistiky nevšední podívanou, která se bude vyznačovat „dějovou úsporností a mlčenlivostí“, jak uvádí distributor. Nedostatek mainstreamové atraktivnosti ale může vyvážit fakt, že roli otce ztvárnil Karel Roden, který letos stvrdil silnou pozici na české scéně tím, že byl na Českého lva nominován v hlavní herecké kategorii hned dvakrát, přičemž jednu z nominací (Masaryk) proměnil.
Než se ale Bořkovo pátrání dostane do kin, budou ho moci spatřit diváci na karlovarském festivalu. Křižáček tam totiž bude jediným českým zástupcem v hlavní soutěži.