Byl Jan Masaryk statečným diplomatem, který bojoval proti dvěma totalitám, nebo malým synem velkého otce? Může na sebe jeden muž vzít trauma celé republiky? Podobné otázky klade očekávaný film Masaryk režiséra Julia Ševčíka v titulní roli s Karlem Rodenem.
Přestože veřejnost zřejmě vnímá Jana Masaryka, syna prvního československého prezidenta TGM, především v souvislostech s dodnes neobjasněnou smrtí v roce 1948, film, který podle scénáře Alexe Königsmarka a Petra Kolečka natočil režisér Julius Ševčík, se vrací k jinému, ale neméně dramatickému období Masarykova života.
Psychoanalýza historie
Příběh, věnovaný osudům diplomata a pozdějšího ministra zahraničí, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou. Tehdejší velvyslanec v Londýně se urputně snažil odvrátit okupaci státu. Když neuspěl, odjíždí do Ameriky, kde hledá podporu pro mladou republiku a ohroženou evropskou svobodu. Angažovaný život však najednou přerušuje, mizí z veřejnosti, ztrácí kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Co se s Masarykem dělo v době tohoto zmizení kdesi v Americe?
Scénář filmu na tuto historickou záhadu odpovídá za použití umělecké licence. Mnichovskou zradou otřesený Masaryk, který podle svědectví historie skutečně trpěl psychickou poruchou a prožíval období vzrušené i depresivní, se v Americe uchyluje do psychiatrické léčebny. Zde se snaží vyrovnat se ztrátou republiky, která pro nositele jména Masaryk znamená obrovské politické i osobní selhání.
Nedoložený pobyt v americkém psychiatrickém ústavu rámuje divokou mozaiku Masarykova předválečného života: zběsilé večírky, milenky, láska k muzice, všudypřítomný kokain a zároveň bolestná ztráta otce, obtížné poslání diplomata, palčivé pochybnosti.
Muž oblíbený coby zábavný společník na gauči psychoanalytika odkrývá svou temnou stránku a četná zranění. Trauma, které pochází z nevyrovnaného vztahu k otci, prohlubuje trauma z pádu mladého státu, kterému diplomat nedokázal zabránit. Ztráta vlasti znamená pro Masaryka ztrátu otčiny v silném slova smyslu, ztrátu otcova odkazu. Psychoanalytická práce rozkrývá osobní a evropské dějiny zároveň.
Kaiser jako Edvard Beneš, Vyorálek jako Konrád Henlein
„Nechtěl jsem žádné rozvleklé životopisné drama. Chtěl jsem spíš politický thriller. Film, který má napětí a ve kterém se řeší zásadní věci,“ komentuje snímek režisér Ševčík. Filmař, který zaujal už roku 2009 psychologickým thrillerem Normal, nezapře tvůrčí zkušenosti ze Spojených států. Masarykův zápas o vlastní identitu zachycuje v pečlivě propracovaných obrazech. „Působí to jako dobrá hollywoodská oscarová produkce,“ tvrdí kritik Kamil Fila. Sám Ševčík prohlásil, že usiloval o to, aby jeho film byl evropsky chytrý a přitom americky poutavý.
V titulní roli Jana Masaryka se představuje český herec Karel Roden, který podle vlastních slov rád ztvárňuje podobně komplikované charaktery. Také v dalších úlohách herci zobrazují skutečné historické postavy: Oldřich Kaiser jako prezident Edvard Beneš, Jiří Vyorálek jako Konrád Henlein či Robert Jašków jako Emanuel Moravec. Roli jedné z Masarykových přítelkyň sehrála modelka Eva Herzigová. Dále hrají Emília Vášáryová, Zuzana Kronerová nebo Martin Hoffman.
Obsazení doplňuje řada zahraničních herců. Psychiatra Steina hraje německý herec Hanns Zischler, jeden z představitelů Spielbergova dramatu Mnichov. Spisovatelku a Masarykovu pozdější snoubenku Marcii Davenportovou vytvořila španělská herečka Arly Joverová (Blade, Muži, kteří nenávidí ženy), ministerského předsedu Chamberlaina hraje britský herec Paul Nicholas, britského ministra zahraničí Halifaxe Dermot Crowley (Babel, seriály Luther, Raw), francouzského ministra Bonneta Milton Welsh (Grand Hotel Budapest, Muž ve stínu).
Český divák měl šanci film vidět už na konci minulého roku v omezeném uvedení v pražském kině Lucerna. Díky tomu Masaryk splnil podmínky, aby se mohl účastnit současného ročníku soutěže Český lev, ve které posbíral nejvyšší počet 14 nominací. Nakonec vytěžil rekordních 12 sošek. Světu se snímek představil v polovině února na prestižní přehlídce Berlinale.
Do široké distribuce snímek Masaryk vstoupí ve čtvrtek devátého března, symbolicky na výročí nevyjasněného pádu z okna, který v noci na desátého března 1948 ukončil Masarykův život. Česko-slovenský film vznikl v produkci společnosti IN Film a Rudolfa Biermanna. Koproducentem filmu Masaryk je také Česká televize.
