Radek Banga převzal cenu Nadace Charty 77 za bojkot skupiny Ortel

Nadace Charty 77 ve středu předala ocenění za občanskou statečnost. Cenu Františka Kriegla převzal zpěvák a hudebník Radek Banga za svůj odpor proti rasismu. Cenu Toma Stopparda za významné esejistické dílo pak od nadace dostala spisovatelka a bohemistka Sylvie Richterová. Ceny byly předány ve středu večer v sídle pražského primátora.

Nadace Charty 77 ocenila Radka Bangu za „odvážný občanský postoj“, který projevil, když při loňském vyhlašování hudebních cen Zlatý slavík protestoval proti ocenění skupiny Ortel. Texty a projev kapely využívají nepřijatelnou rasistickou a xenofobní rétoriku, na což Banga při ceremoniálu reagoval odchodem ze sálu, uvádí nadace.

Nahrávám video

„Nesmírně si toho vážím, jsem za to velmi rád. Ale jak už jsem uvedl v řeči v sále, za sebe si myslím, že jsem v tu chvíli neudělal nic výjimečně statečného, jen jsem prostě udělal něco, v co jsem věřil, že je v ten moment správné, a tomu věřím i teď,“ uvedl Radek Banga ve vysílání ČT24.

„Šíření nenávisti je nutné se společensky postavit a jsem velmi rád, že jsem se tomu nepostavil sám. Těch lidí, kteří se postavili xenofobii, homofobii či jinému šíření nenávisti, je mnoho,“ dodal Banga.

Cena Františka Kriegla se vyhlašuje každoročně 10. dubna, kdy se František Kriegel, jedna z výrazných postav takzvaného Pražského jara 1968, narodil. Byl jediným z československých politiků, který v srpnu 1968 po okupaci země vojsky Varšavské smlouvy odmítl v Kremlu podepsat takzvaný moskevský diktát. Od roku 1990 je cena udělována za občanskou statečnost projevenou bez ohledu na osobní prospěch a možná rizika.

Minulý rok Cenu Františka Kriegla obdrželo pražské sociální centrum Klinika. Nadace Charty 77 tehdy kolektiv Kliniky ocenila za „odvahu dokazovat v dnešní době, že pomoc lidem v jakékoli nouzi je správnou cestou pro každého, kdo chce zůstat skutečným člověkem.“

Sylvie Richterová: Literatura je labyrint, kterým lze někam dojít

Cena Toma Stopparda nese jméno po význačném britském dramatikovi českého původu. Byla založena už v roce 1983, její laureát získává 20 tisíc korun, které Stoppard poskytuje. Cenu udílí Nadace Charty 77 za významné esejistické dílo inspirující svým myšlenkovým přínosem. Sylvie Richterová ji dostala za knihu Eseje o české literatuře, výbor otištěných, přednesených i dosud nezveřejněných textů za posledních 40 let.

Nahrávám video

Eseje rámuje přemýšlení o Haškovi a Komenském. „Literatura je labyrint, kterým lze někam dojít. Hašek napsal labyrint moderní metafyzikou blbosti, je to cesta, kterou se může nikam nedojít. Zatímco Komenský napsal labyrint, který je cestou zasvěcení, hledání a nalezení smyslu. A současný čtenář má právo na obojí,“ uvažuje Richterová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 36 mminutami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 16 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 17 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...