Jedna ze dvou pražských vil slavného architekta Adolfa Loose se v úterý otevře veřejnosti jako galerie. Winternitzova vila je méně známá než Müllerova ve Střešovicích, která slouží jako muzeum. Smíchovská vila bude otevřena vždy od neděle do středy. Stavba, jež je sama skvělým uměleckým dílem, nabídne výtvarné výstavy nebo expozici o pohnuté historii vily během dvacátého století. Majitelé dále chystají rozmanité akce, včetně tančírny.
Winternitzova vila se zájemcům otevřela na pouhý týden již v únoru. Vilu tehdy navštívilo přes 5000 návštěvníků, což majitele přesvědčilo, aby unikátní prostor otevřeli natrvalo. „Nově zřízená galerie se bude zaměřovat na výstavy spojené s moderní architekturou. Ve volných termínech bychom rádi dali také prostor mladým umělcům, jejichž umění bude se stavbou v souladu,“ uvedl pravnuk Josefa Winternitze David Cysař.
„Vilu se budeme snažit provozovat také jako živý prostor, který má nabídnout návštěvníkům komplexní zážitek z architektury. Plánujeme proto bohatý doprovodný program plný divadel, přednášek nebo swingovou tančírnu ve stylu třicátých let,“ doplnil Cysař.
Třetí typ aktivit pak bude praktičtější. Aby se galerie uživila, bude možné si vilu pronajmout na večírky, natáčení či svatby. Rodina zatím vilu dlouhodobě pronajímala jako sídlo firem.
Rodina byla transportována do Terezína, později do Osvětimi
Smíchovská vila nese jméno advokáta Josefa Winternitze, který ji nechal postavit pro svoji rodinu v roce 1932. Za architekty si zvolil Adolfa Loose a Karla Lhotu. Rodina vilu obývala jen do roku 1941, kdy byla donucena pod tlakem rasové perzekuce vilu převést na Vystěhovalecký fond. Od tohoto fondu koupila objekt obec pražská, která ve vile zřídila mateřskou školku. Ta zde nepřetržitě sídlila až do roku 1997.
Celá rodina byla roku 1943 transportována do Terezína a později do koncentračního tábora Osvětim. Vrátila se pouze Jenny Winternitzová a dcera Suzana, které však již vilu nikdy nespatřily. Potomci se o vile dozvěděli až v roce 1991 při přípravě restitucí.
Stejně jako ve střešovické vile také v té smíchovské Loos uplatnil svůj princip takzvaného raumplanu, tedy odstupňování výšek jednotlivých místností domu podle jejich funkce i symbolického významu. Vila je menší než Müllerova a také interiéry nejsou tak nákladně vybavené, nese však přesný rukopis slavného architekta.
