PODÍVEJTE SE: Winternitzova vila od Adolfa Loose výjimečně otevřena

Veřejnosti se na několik dnů otevřela pražská Winternitzova vila, méně známá stavba slavného funkcionalistického architekta Adolfa Loose. Lidé si mohou nevšední interiér budovy, která se nachází v soukromém vlastnictví a po většinu času je nepřístupná, prohlédnout do 23. února vždy od 12 do 18 hodin. Vila stojí v ulici Na Cihlářce na pražském Smíchově.

Smíchovská vila nese jméno advokáta Josefa Winternitze, který ji nechal postavit. Loos na návrhu vily pracoval s Karlem Lhotou podobně, jako tomu bylo v případě slavnější Müllerovy vily ve Střešovicích.

Stejně jako ve střešovické vile i v té smíchovské Adolf Loos uplatnil svůj princip takzvaného raumplanu, tedy odstupňování výšek jednotlivých místností domu podle jejich funkce a symbolického významu. Vila je menší než Müllerova a také interiéry nejsou tak nákladně vybavené, nese však unikátní rukopis slavného architekta.

V roce 1943 vilu majitelům zabavili Němci a prodali ji Praze. Josef Winternitz a jeho syn zemřeli v plynové komoře hned po příjezdu do Osvětimi. Manželka s dcerou koncentrační tábor přežily, do rodinné vily se však už nikdy nepodívaly. Stát po válce nárok na vrácení domu uznal, podmínil ho však dědickou a milionářskou daní a zatížil exekucí. Žena, která se vrátila z lágru, neměla na vykoupení peníze.

Vila vystavuje rodinné vzpomínky a současné umění

Desítky let byla v domě mateřská školka, koncem devadesátých let dům restituovali potomci původního majitele, kteří ji zrekonstruovali. Obnovu vedl vnuk Josefa Winternitze Stanislav Cysař, který vloni zemřel. Výtvarný samouk se nyní do vily symbolicky vrátil díky svým obrazům. Historickou expozici doplňuje výstava současného umění.

4 minuty
Winternitzova vila zve návštěvníky
Zdroj: ČT24

V prostorách vily jsou rozmístěny sochy, obrazy, fotografie nebo skleněné objekty. Jedná se většinou o díla současných tvůrců, například Michala Cimaly, Denisy Grimmové, Miroslava Liederhause, Petra Voříška, Tomáše Havránka, Pavla Smolíka a dalších, třicátá léta pak reprezentuje slavná sochařka Hana Wichterlová.

„Nedávno jsem našel několik osobních věcí po pradědečkovi. Kromě nich návštěvníci uvidí například rodinnou korespondenci s architektem Loosem a Lhotou, žádosti o navrácení majetku po návratu z koncentračního tábora, původní plány vily či fotografie majitelů z třicátých let,“ zve návštěvníky organizátor akce, pravnuk Josefa Winternitze, David Cysař.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...