Zlatého medvěda si ze 67. ročníku filmového festivalu Berlinale odvezl maďarský snímek O těle a duši režisérky Ildikó Enyediové. Polsko-česko-německý film režisérky Agnieszky Hollandové s názvem Přes kosti mrtvých získal cenu Alfreda Bauera pro snímek, který otevírá nové perspektivy ve filmovém umění. Dětská porota udělila Křišťálového medvěda pro nejlepší film v soutěžní sekci Generation Kplus české koprodukci Pátá loď.
Zlatý medvěd má maďarské tělo a duši. Úspěch slaví i Agnieszka Hollandová
Zlatý film berlínského slavnostního večera vypráví o dvou zaměstnancích jatek v Budapešti a zachycuje překvapivý zrod lidských citů v prostředí smrti zvířat. Maďarsko získalo Zlatého medvěda naposledy v roce 1975. O triumfu snímku rozhodla mezinárodní porota v čele s nizozemským režisérem Paulem Verhoevenem.
Zlatého medvěda získal na Berlinale maďarský film O těle a duši Ildikó Enyediové (zdroj: ČT24)
Přes kosti mrtvých označila sama Agnieszka Hollandová za „podobenství a zároveň hořký obraz našeho světa, kde jsou lidé i zvířata, staří i slabí, bezbranní vůči brutalitě a blbosti“. Ponuré drama vzniklo v české koprodukci. Jednu z důležitých postav v něm ztvárnil Miroslav Krobot.
Přes kosti mrtvých
Velkou cenu poroty, která je považována za druhé místo mezi oceněnými filmy, si z Berlína odváží snímek Félicité, jenž natočil režisér Alain Gomis ze Senegalu. Stříbrného medvěda za nejlepší režii obdržel Fin Aki Kaurismäki za film Druhá strana naděje, který vypráví o sbližování syrského uprchlíka a majitele restaurace v Helsinkách.
Za nejlepší ženský herecký výkon si medvěda vysloužila Kim Minhee, která porotě učarovala v jihokorejském snímku režiséra Honga Sangsoo Sama v noci na pláži. Sošku pro nejlepšího herce pak dostal Georg Friedrich za ztvárnění rakouského inženýra Michaela v německých Jasných nocích.
Dětská porota udělila Křišťálového medvěda pro nejlepší film v soutěžní sekci Generation Kplus slovensko-česko-maďarskému snímku Pátá loď. „Vybrali jsme film, který je kreativní a autentický. Je o dvou dětech, které stvořily svůj vlastní malý svět a pravidla. Příběh filmu je podle nás velmi dojemný a také herci byli velmi uvěřitelní,“ uvedla porota. Pátá loď režisérky Ivety Grófové vstoupí do českých kin na začátku dubna.
Nad Masarykem kritici spíše zívli
Životopisné drama Masaryk českého režiséra Julia Ševčíka na mezinárodním filmovém festivalu Berlinale příliš nezaujalo. Kritici filmu o synovi prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka vytýkají ustrnulost nebo laciné sexuální scény.
Diváci festivalu mohli film vidět v pátek ve světové premiéře. Recenze na serverech Screen Daily a The Upcoming ale kritikou nešetřily. „Film zahajují majestátní letecké záběry pobřeží, pak se již Masaryk propadá,“ napsal Kaspar Kamu na serveru The Upcoming.
Prvních 30 minut podle něj musí publikum přetrpět procesí v podobě nevkusného sexu, drog a násilí. Přestože uznává světlé momenty snímku, má za to, že chabá režie a ledabylý scénář zabránily tomuto potenciálně zajímavému biografickému snímku v rozletu.
Wendy Ideová na serveru Screen Daily zase dílu vytkla nejasnou časovou osu, která se pohybuje sem a tam mezi psychiatrickou léčebnou, kde Masaryk navázal přátelství s exilovým německým lékařem Steinem, a opulentními salonky, kde se rozhoduje o východní Evropě.