Akce Světlana v dokumentu
Dokument měl premiéru před třemi lety na studentské konferenci v Uherském hradišti, jejímž tématem tehdy byly politické procesy 50. let ve Zlínském kraji. Tento týden jej autoři představili také při projekci v uherskohradišťském Cafe 21. Pedagogové z místní průmyslovky Lenka Tománková a Petr Hanáček ve snímku odvyprávěli příběh tragické lásky na pozadí třetího odboje.
Pracovali s dosud nezveřejněnými osobními písemnostmi jednoho z vedoucích Světlany Rudolfa Lenharda. Zapůjčili jim je příbuzní jeho snoubenky, vsetínské učitelky Marie Vajdové. Před StB, která kvůli tomuto spojení rodinu perzekvovala, je schovávali dokonce v chlévě pod vrstvou hnoje. Obsahují totiž jména dalších členů Lenhardovy skupiny.
S odbojem měl Lenhard zkušenosti už z doby nacistické okupace, když se připojil k partyzánům. Na konci druhé světové války vstoupil do KSČ, ale jeho zklamání ze skutečnosti ho vedlo v roce 1948 k založení buňky ilegální organizace Světlana. Jejími členy byli převážně bývalí partyzáni z oblasti Valašska.
Do Světlany se ale od začátku dostali i agenti Státní bezpečnosti, takže Světlana byla od počátku pod její kontrolou. Odboj vydržel poměrně krátce – velká zatýkací akce se uskutečnila v březnu 1949. Rudolf Lenhard unikl, ale při pokusu o útěk do zahraničí narazil na estébáckého provokatéra a byl zatčen.
V monstrprocesu se členy skupiny byl v dubnu 1950 odsouzen k trestu smrti, popraven byl v říjnu ve věznici v Uherském Hradišti. Jeho snoubenka Marie Vajdová dostala dvacet let vězení. Kolem skupiny Světlana dodnes zůstávají otazníky, známi nejsou například všichni zrádci, díky nimž bylo nakonec k vysokým trestům odsouzeno na 250 osob.
