Stezka v oblacích nebo archeopark. Česká architektura se měří s Evropou

Prestižní soutěže o cenu Miese van der Rohe se zúčastní deset českých staveb, které vznikly za poslední dva roky. Nominovali je tuzemští odborníci, na nominaci pavilonu základní školy v Líbeznicích a Archeoparku Pavlov se shodli nezávisle na sobě všichni. O cenu bude bojovat také dvojdům Zen-Houses od libereckého architekta Petra Stolína, který je vítězem České ceny za architekturu. Výsledky mezinárodní ceny by měly být známy v květnu příštího roku.

Cílem soutěže je vyzdvihnout přínos evropských architektů a porovnat kvalitu architektury v jednotlivých státech. Česká komora architektů doporučila k udělení ceny pět projektů, dalších pět architekt Osamu Okamura a tři šéfredaktorka vydavatelství Zlatý řez Jana Tichá.

Ve hře je obnova pivovaru v Lobči nebo usedlost Maneschowitz

Mezi nominovanými je třeba ateliér Burian-Křivinka, který už v soutěži v minulosti uspěl. Tentokrát ho architekt Okamura nominoval za projekt vstupní budovy areálu Punkevních jeskyní v Moravském krasu. Ve hře je také obnova pivovaru v Lobči u Mšena (RIOFRIO Architects), rekonstrukce a přístavba Vrbatovy boudy v Krkonoších od studia IXA nebo Stezka v oblacích. Turistická vyhlídková stezka sahající do výšky 58,5 metru nad zemí od společnosti Fránek Architects letos získala titul Stavba roku od Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství.

Nahrávám video
Česká architektura se měří s Evropou
Zdroj: ČT24

Odborníky zaujali také tvůrci z A1 Architects svou venkovskou usedlostí Maneschowitz a architekt Jan Šépka s Domem v sadu, který vznikl na svahu v pražských Kyjích. Slovenská komora architektů do soutěže poslala stavbu Centra Máj v Českých Budějovicích od týmu SLLA Architects.

Stavby na území Česka se již několikrát objevily mezi finalisty

Cenu uděluje každé dva roky Evropská unie a Nadace Miese van der Rohe nesoucí jméno průkopníka moderní architektury a autora nejslavnější moderní stavby v České republice, brněnské vily Tugendhat. Česká republika se ceny Miese van der Rohe účastní od roku 1997, stavby na území ČR se několikrát objevily mezi finalisty. Naposledy, v roce 2014, porotu žádná z desítky nominovaných českých staveb nezaujala. Vítězem se nakonec stala budova filharmonie v polském Štětíně.

Mezi nejlepší evropské stavby se třeba v roce 1997 probojovala budova IPB Banky v Brně od týmu Burian-Křivinka, v roce 2003 Pleskotův Průchod valem Prašného mostu na Pražském hradě a Palác Euro na Václavském náměstí v Praze od Petra Malinského, Richarda Doležala, Petra Buriana, Michala Pokorného a Martina Kotíka.

V roce 2005 byl mezi finalisty Klášter trapistů v Novém Dvoře u Toužimi od britského architekta Johna Pawsona. Naposled měla výstava české zastoupení v roce 2007, kdy se od výběru dostal Jan Kaplický s obchodním domem Selfridges v Birminghamu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...