Recenze: Stará garda nerezaví

Přestože svou knihu rozhovorů s výtvarníky a jejich fotografií nazvali Petr Vizina a Hynek Glos Stará garda, o žádné vysloužilé pardály se rozhodně nejedná – naopak, všichni stále tvoří – a jak!

Jistě, názvem se naznačuje, že všichni ze třiceti zpovídaných se narodili před rokem 1945, a nic víc – kromě toho, zní to pěkně. A pěkně – omlouvám se za ten výraz – promlouvají i jednotliví protagonisté, v jejichž výběru projevil autor šťastnou ruku, pokrývají totiž více méně celé spektrum výtvarné scény. Dalo by se sice namítnout, že i v tomto lese se již vydatně kácí a že tedy výběr nebyl zase tak těžký, ovšem každý, kdo někdy stál před podobným úkolem ví, co to obnáší…

Byla řeč o „pěkném“ promlouvání – ano, ovšem ani to není tak samozřejmé, i k rozhovoru jsou totiž zapotřebí dva: jeden, který odpovídá, stejně tak důležitý je ale ten, kdo otázky klade. Protože se stačí podívat do současných magazínů, a nemusí to být ani ty „společenské“ a „méně společenské“, aby bylo jasné, jakým pitomostem a banalitám musí někdy ti, kteří na rozhovor kývnou, čelit. A to platí i pro všechny naše televizní a rozhlasové stanice. Jinými slovy, otázky, které Vizina klade, jsou vždy k věci, je cítit, jak reaguje na situaci, jak je empatický. Samozřejmě dlouholetá novinářská praxe se nezapře, ale i zde – a to opět mířím do vlastních řad – ani to není zárukou.

Vizina se neptá jako kunsthistorik, bylo by to úsměvné, ale jako člověk, který se chce o dotyčném něco dozvědět, proniknout za jeho tvorbu, poznat jej jako člověka. A zmiňovat zde autorovu připravenost je pouze smutným přiznáním, že i to by mělo být samozřejmostí. Není.

Nejen že se zpovídaní výtvarníci vyjadřují různými styly a pracují s různými médii – od malby, kresby či grafiky a plastik až k režírování, typografii a fotografii či sklu a kostýmnímu výtvarnictví – zároveň jsou jiní jako lidé. V celkové konfrontaci je ovšem spojuje jedno: láska k tvorbě a zanícení, ochota jít si za svým, což zvláště před listopadem 1989 nebývalo tak snadné. I o tom je ve Staré gardě řeč. Osobně bych se bez jednoho dvou jmen obešel, je to ovšem Vizinův výběr, a nehraje si na nějakou reprezentativnost, není tedy, proč do něj jakkoli šťourat…

Jistě dobrou volbou bylo neprovázet knihu reprodukcemi děl jednotlivých umělců, ale naopak velkoformátovými portréty a fotografiemi z „jejich“ prostředí, kromě toho, ona ta díla stejně někde většinou vykukují a dotváří tak dojem z vydařených Glosových fotografií.

Petr Vizina, Hynek Glos: Stará garda. Vydalo Argo, 2016. Zpovídaní umělci: Květa Pacovská, Pavel Brázda, Svatopluk Klimeš, Kurt Gebauer, Daisy Mrázková, Jan Hendrych, Adolf Born, Stanislav Kolíbal, Vlasta Prachatická, Bedřich Dlouhý, Josef Hampl, Jan Švankmajer, Alena Kučerová, Adéla Matasová, Jan Solpera, Rostislav Vaněk, Václav Kabát, Viktor Kolář, Vladimír Kopecký, Zdeněk Mézl, Věra Nováková, Theodor Pištěk, Eduard Ovčáček, Jan Ságl, Jiří Šalamoun, Jan Saudek, Vladimír Suchánek, Pavel Sukdolák, Zdeněk Ziegler a Olbram Zoubek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
před 49 mminutami

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
před 2 hhodinami

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
včera v 11:49

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
včera v 11:06

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026
Načítání...