Recenze: Stará garda nerezaví

Přestože svou knihu rozhovorů s výtvarníky a jejich fotografií nazvali Petr Vizina a Hynek Glos Stará garda, o žádné vysloužilé pardály se rozhodně nejedná – naopak, všichni stále tvoří – a jak!

Jistě, názvem se naznačuje, že všichni ze třiceti zpovídaných se narodili před rokem 1945, a nic víc – kromě toho, zní to pěkně. A pěkně – omlouvám se za ten výraz – promlouvají i jednotliví protagonisté, v jejichž výběru projevil autor šťastnou ruku, pokrývají totiž více méně celé spektrum výtvarné scény. Dalo by se sice namítnout, že i v tomto lese se již vydatně kácí a že tedy výběr nebyl zase tak těžký, ovšem každý, kdo někdy stál před podobným úkolem ví, co to obnáší…

Byla řeč o „pěkném“ promlouvání – ano, ovšem ani to není tak samozřejmé, i k rozhovoru jsou totiž zapotřebí dva: jeden, který odpovídá, stejně tak důležitý je ale ten, kdo otázky klade. Protože se stačí podívat do současných magazínů, a nemusí to být ani ty „společenské“ a „méně společenské“, aby bylo jasné, jakým pitomostem a banalitám musí někdy ti, kteří na rozhovor kývnou, čelit. A to platí i pro všechny naše televizní a rozhlasové stanice. Jinými slovy, otázky, které Vizina klade, jsou vždy k věci, je cítit, jak reaguje na situaci, jak je empatický. Samozřejmě dlouholetá novinářská praxe se nezapře, ale i zde – a to opět mířím do vlastních řad – ani to není zárukou.

Vizina se neptá jako kunsthistorik, bylo by to úsměvné, ale jako člověk, který se chce o dotyčném něco dozvědět, proniknout za jeho tvorbu, poznat jej jako člověka. A zmiňovat zde autorovu připravenost je pouze smutným přiznáním, že i to by mělo být samozřejmostí. Není.

Nejen že se zpovídaní výtvarníci vyjadřují různými styly a pracují s různými médii – od malby, kresby či grafiky a plastik až k režírování, typografii a fotografii či sklu a kostýmnímu výtvarnictví – zároveň jsou jiní jako lidé. V celkové konfrontaci je ovšem spojuje jedno: láska k tvorbě a zanícení, ochota jít si za svým, což zvláště před listopadem 1989 nebývalo tak snadné. I o tom je ve Staré gardě řeč. Osobně bych se bez jednoho dvou jmen obešel, je to ovšem Vizinův výběr, a nehraje si na nějakou reprezentativnost, není tedy, proč do něj jakkoli šťourat…

Jistě dobrou volbou bylo neprovázet knihu reprodukcemi děl jednotlivých umělců, ale naopak velkoformátovými portréty a fotografiemi z „jejich“ prostředí, kromě toho, ona ta díla stejně někde většinou vykukují a dotváří tak dojem z vydařených Glosových fotografií.

Petr Vizina, Hynek Glos: Stará garda. Vydalo Argo, 2016. Zpovídaní umělci: Květa Pacovská, Pavel Brázda, Svatopluk Klimeš, Kurt Gebauer, Daisy Mrázková, Jan Hendrych, Adolf Born, Stanislav Kolíbal, Vlasta Prachatická, Bedřich Dlouhý, Josef Hampl, Jan Švankmajer, Alena Kučerová, Adéla Matasová, Jan Solpera, Rostislav Vaněk, Václav Kabát, Viktor Kolář, Vladimír Kopecký, Zdeněk Mézl, Věra Nováková, Theodor Pištěk, Eduard Ovčáček, Jan Ságl, Jiří Šalamoun, Jan Saudek, Vladimír Suchánek, Pavel Sukdolák, Zdeněk Ziegler a Olbram Zoubek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoPlzeňský festival světel Blik Blik nabízí nejsložitější projekci v dějinách akce

V Plzni ve čtvrtek začal festival světla s názvem Blik Blik. Letos je pro velký zájem poprvé třídenní a nabídne sedmnáct světelných instalací od českých i světových umělců. Ty jsou rozprostřené po celém městě, třeba i v jindy nepřístupném dvoře renesanční radnice. Návštěvníky tam čeká dílo českého autora Jana Hladila. Jde o nejsložitější projekci v jedenáctileté historii festivalu.
před 6 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Producenti „Pana Nikoho“ odmítají stížnost Ruska. Vidí v ní další propagandu

Moskva poprvé oficiálně zareagovala na dánsko-český dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Čerstvý držitel Oscara ukazuje ideologickou indoktrinaci ruských školáků. Podle Moskvy ale bez souhlasu jejich rodičů, a žádá proto reakci po organizátorech cen. Čeští producenti uvedli, že snímek vznikl podle nejvyšších standardů. Bez výhrad nebyl dokument ale přijat ani Ukrajinci, některým vadí, že z Rusů příliš dělá oběti putinovského režimu.
před 10 hhodinami

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 16 hhodinami

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 16 hhodinami

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 21 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
18. 3. 2026

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
18. 3. 2026Aktualizováno18. 3. 2026
Načítání...