Recenze: Stará garda nerezaví

Přestože svou knihu rozhovorů s výtvarníky a jejich fotografií nazvali Petr Vizina a Hynek Glos Stará garda, o žádné vysloužilé pardály se rozhodně nejedná – naopak, všichni stále tvoří – a jak!

Jistě, názvem se naznačuje, že všichni ze třiceti zpovídaných se narodili před rokem 1945, a nic víc – kromě toho, zní to pěkně. A pěkně – omlouvám se za ten výraz – promlouvají i jednotliví protagonisté, v jejichž výběru projevil autor šťastnou ruku, pokrývají totiž více méně celé spektrum výtvarné scény. Dalo by se sice namítnout, že i v tomto lese se již vydatně kácí a že tedy výběr nebyl zase tak těžký, ovšem každý, kdo někdy stál před podobným úkolem ví, co to obnáší…

Byla řeč o „pěkném“ promlouvání – ano, ovšem ani to není tak samozřejmé, i k rozhovoru jsou totiž zapotřebí dva: jeden, který odpovídá, stejně tak důležitý je ale ten, kdo otázky klade. Protože se stačí podívat do současných magazínů, a nemusí to být ani ty „společenské“ a „méně společenské“, aby bylo jasné, jakým pitomostem a banalitám musí někdy ti, kteří na rozhovor kývnou, čelit. A to platí i pro všechny naše televizní a rozhlasové stanice. Jinými slovy, otázky, které Vizina klade, jsou vždy k věci, je cítit, jak reaguje na situaci, jak je empatický. Samozřejmě dlouholetá novinářská praxe se nezapře, ale i zde – a to opět mířím do vlastních řad – ani to není zárukou.

Vizina se neptá jako kunsthistorik, bylo by to úsměvné, ale jako člověk, který se chce o dotyčném něco dozvědět, proniknout za jeho tvorbu, poznat jej jako člověka. A zmiňovat zde autorovu připravenost je pouze smutným přiznáním, že i to by mělo být samozřejmostí. Není.

Nejen že se zpovídaní výtvarníci vyjadřují různými styly a pracují s různými médii – od malby, kresby či grafiky a plastik až k režírování, typografii a fotografii či sklu a kostýmnímu výtvarnictví – zároveň jsou jiní jako lidé. V celkové konfrontaci je ovšem spojuje jedno: láska k tvorbě a zanícení, ochota jít si za svým, což zvláště před listopadem 1989 nebývalo tak snadné. I o tom je ve Staré gardě řeč. Osobně bych se bez jednoho dvou jmen obešel, je to ovšem Vizinův výběr, a nehraje si na nějakou reprezentativnost, není tedy, proč do něj jakkoli šťourat…

Jistě dobrou volbou bylo neprovázet knihu reprodukcemi děl jednotlivých umělců, ale naopak velkoformátovými portréty a fotografiemi z „jejich“ prostředí, kromě toho, ona ta díla stejně někde většinou vykukují a dotváří tak dojem z vydařených Glosových fotografií.

Petr Vizina, Hynek Glos: Stará garda. Vydalo Argo, 2016. Zpovídaní umělci: Květa Pacovská, Pavel Brázda, Svatopluk Klimeš, Kurt Gebauer, Daisy Mrázková, Jan Hendrych, Adolf Born, Stanislav Kolíbal, Vlasta Prachatická, Bedřich Dlouhý, Josef Hampl, Jan Švankmajer, Alena Kučerová, Adéla Matasová, Jan Solpera, Rostislav Vaněk, Václav Kabát, Viktor Kolář, Vladimír Kopecký, Zdeněk Mézl, Věra Nováková, Theodor Pištěk, Eduard Ovčáček, Jan Ságl, Jiří Šalamoun, Jan Saudek, Vladimír Suchánek, Pavel Sukdolák, Zdeněk Ziegler a Olbram Zoubek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 31 mminutami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 5 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 9 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...