Rozhovor: Matěj Homola napsal příběh skejťáků. Chtěl bejt jako oni

Nahrávám video
Rozhovor s Matějem Homolou
Zdroj: ČT24

Po publikaci Prkýnka na maso jsme si uřízli se na trhu objevuje další kniha o historii skateboardingu. Tentokrát jde ale o pohled autobiografický.  Ohlíží se Matěj Homola, člen skupiny Wohnout a vystudovaný fotograf, který se rozhodl podělit se se čtenáři o svůj osobní skejtový příběh.

Rozhovor s Matějem Homolou

Kdy jste si poprvé řekl to, co stojí v názvu knížky – tedy Chci bejt jako oni?

Bylo to v roce 1986, když jsme se s kamarády z Vinohrad dozvěděli, že je na Strahově U-rampa. Šli jsme tam, bylo mi tenkrát 14 let, a tam jsem viděl barevné lidi, kteří se divně točí ve zvláštním korytu. Přišlo mi to natolik cool, že jsem si řekl, že tohle musím umět taky, a začal jsem si tenhle sen plnit a z prkna jsem doteď neslezl.

Jak rychle se vám tehdy povedlo být jako oni?

Šlo to trochu pomalu, protože, a o tom v té knize také píšu, doba za minulého režimu byla pro skateboarding odlišná od té současné. Byl velký problém sehnat výbavu, mně trvalo několik let, než jsem si dal dohromady pořádné profesionální prkno, takže začátky zdržovalo tohle. Jinak si myslím, že to je běh na dlouhou trať stát se dobrým – a já jsem se nikdy dobrým nestal. 

V knize také říkáte, že vás skejt vychoval. Co vás naučil a co jste se naopak naučit neměl?

Věnoval jsem tomuhle sportu spoustu času, hodně let jsme tím žili úplně naplno. A on to není jen sport, ale i životní styl a možná také druh street artu. Mám pocit, že svobodomyslnost, která se k tomu sportu váže, se nám stala vrozenou a hodně se promítla následovně třeba do textů v naší hudbě. 

Musel jste se určitě probírat stovkami fotografií. A jak těžké pro vás bylo připravit k nim text, který je celkem osobní?

Největší práci opravdu dalo probrat se fotkami, z tisíců záběrů vybrat finálních pět set. To mi zabralo půl roku. Když jsem na začátku hledal koncept knihy, říkal jsem si, že buď můžu vydat jen čistě archiv fotografií, nebo k nim napíšu i text. Chvíli jsem přemýšlel jaký, jestli se pokusím udělat celkovou kroniku skateboardingu, ale nakonec jsem od toho upustil a řekl jsem si, že napíšu svůj příběh. Co jsem prožil a vyfotil od roku 1985 do roku 2000, kdy knížka končí, protože tehdy jsem přestal fotit.

Z knihy Matěje Homoly o skateboardingu Chci bejt jako oni
Zdroj: Facebook projektu

Má být vaše kniha vzpomínkou pro kamarády nebo třeba i návodem pro generaci vaší dcery?

Primárně jsem ji dělal proto, aby si lidi zavzpomínali. Za dobu, co jezdím, jsem potkal stovky a tisíce lidí a spoustu zajímavých příběhů. Tenkrát se nikdo moc focení nevěnoval, takže jsem to bral v podstatě i jako povinnost něco se svými fotkami udělat a vydat je. Doufám, že kamarádi budou mít radost. Na druhou stranu si zároveň přeju, aby kniha oslovila i lidi z generace, kteří tu dobu nezažili, ale skateboarding dělají a chtějí vědět, co bylo předtím. Protože ani já nejsem nejstarší generace, ještě přede mnou byla spousta lidí, ale vždycky jsem si s nimi rád povídal a vyzvídal od nich, co bylo, než jsem začal. 

Můžou dnešní mladí přijmout i životní filozofii, která ke skateboardingu patří? 

Myslím, že určitě. Tím, že jsem z toho ještě úplně nevypadnul, mám možnost vidět nové tváře, a i když okolí se mění, gros zůstává pořád stejné, pořád tenhle sport přitahuje zvláštní kategorii lidí, které zas nepřitahuje hokej nebo fotbal. Má hodně společného se surfem a snowboardingem, je to všechno jedna parta a vždycky to byl takový, dejme tomu alternativní, sport. 

Knihu Chci bejt jako oni křtí Matěj Homola v úterý ve skateparku na Štvanici. K mání není v běžné knižní distribuci, je možné si ji objednat na stránce kapely Wohnout anebo získat na prodejních místech, která zveřejňuje autor publikace na Facebooku.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...