Jak vykuchat mutanta, lekce první. V Praze vystavuje Cronenberg

Nahrávám video

Hnijící končetiny, halucinace, degenerované nebo zdeformované tělo jsou hlavní přísady, které používá filmový režisér David Cronenberg k tvorbě svých filmů. Autor sci-fi hororu Moucha, dramatu Dějiny násilí nebo adaptace Burroughsova Nahého oběda do svého kontroverzního světa pustí i české publikum. V Domě U Kamenného zvonu do 17. července otevírá unikátní výstavu filmových rekvizit Evolution. Děti mají vstup povolen jen s rodiči.

O práci kurátorů: „V životě bych tohle nedokázal stvořit, protože bych nebyl tak objektivní. Věnovali velkou pozornost detailům. Je to fantastické! Přesně takhle to mělo vypadat.
David Cronenberg
režisér

Třiasedmdesátiletý Kanaďan se do historie kinematografie zapsal právě výraznou aktivitou v tzv. body horror (či venereal horror) žánru. Ten se vyznačuje především destrukcí lidského těla, jež je způsobena mutací, parazity, nemocí, infekcí atd. Cronenberg dává hercům zabrat – např. Jeff Goldblum se pod jeho režií měnil na chlupaté monstrum a Peter Weller se v Nahém obědě propadal do drogové závislosti, při níž se dočkal vysoce reálných hmyzích halucinací. 

Děsivé snímky vynesly umělci nespočet cen, včetně ocenění z festivalu v Cannes. Tu si v roce 1996 vysloužil s kouskem Crash vyprávějícím o manželské dvojici, která dosahuje sexuálního vyvrcholení pouze při automobilových nehodách. Ve většině zemí měl film problémy s cenzurou a i při premiéře v Cannes polovina diváků znechuceně odešla ze sálu.

Génius, nebo úchyl?

Svůj arzenál podivností a rekvizit přiváží do Prahy vůbec poprvé. Dům U Kamenného zvonu návštěvníky láká třeba na brouka dohlížitele z Nahého oběda, na ortézu trupu z Crashe či na organickou zbraň ze snímku eXistenZ. Nechybí ani chirurgický nástroj určený k operacím mutantek a zmutovaný obojživelník. Ve speciálním kině se budou promítat přímo i Cronenbergovy snímky.

Za výstavou stojí Galerie hlavního města Prahy s organizací Art Movement a s Mezinárodním filmovým festivalem v Torontu. Přehlídka je putovní a jejími kurátory jsou Pierse Handling a Noah Cowan. Společně dávali projekt dohromady po dobu dvou let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 14 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...