Po letech v metropoli se přestěhoval na venkov. „Dřív jsem žil spíš v noci, teď žiju spíš ve dne,“ říká Jakub Špaňhel. Založil rodinu a nový životní styl se projevil i v tvorbě. Obdiv k přírodě spojil s úctou k českým mistrům.
„Venkov se za poslední roky určitě projevil tím, že jsem maloval venkovské krajiny a zvířata, koně, psy, ovce. Jako inspirace mi posloužil Bohuslav Reynek, kterého obdivuji, takže díky tomu vzniklo zhruba dvacet velkých obrazů na téma pocta Reynkovi,“ říká Špaňhel.
Jakub Špaňhel skládá poctu Reynkovi
Jakub Špaňhel skládá poctu Reynkovi
Jakub Špaňhel: Rád maluji chrámy a banky
Letopočet z názvu výstavy 1648 odkazuje na rytinu Václava Hollara, který je druhým inspiračním zdrojem Špaňhelovy venkovské tvorby.
Na město ale malíř nezanevřel. Svým oblíbeným motivům kostelů, katedrál a evropských bank se věnuje pořád: „Když jedu do nějakého cizího města, tak nejdu jenom do kostela nebo na náměstí, ale také se podívám, jak v tom státě vypadá jejich centrální banka.“
Pro vlastní rukopis hledá originální název. „Kdysi jsem říkal, že by to mohl být expresivní impresionismus. Jde mi o ten dojem, zajímá mě světlo v obraze, ale zároveň je to taková gestická malba,“ uvažuje umělec. Výstava v Galerii Václava Špály potrvá do 13. března.
