Martin Beck, člen sboru Národního divadla v Praze, správný portrét svých kolegů hledá přes objektiv starého svitkového fotoaparátu Hasselblad. „Snažím se vyfotit lidi tak, jak by se oni sami chtěli na snímku vidět. Pokouším se je zachytit jinak, než je běžné. Opravdově, jak nějakým způsobem vnitřně cítím,“ říká Beck.
Galerie: Aňa Geislerová
Fotografii propadl už před více než dvaceti lety. Za tu dobu mu před objektivem stanuli nejen kolegové z divadla, ale i čeští a slovenští zpěváci nebo politici. Například v projektu Name of the game zachytil všechny kandidáty na českého prezidenta.
Václav Havel jako chytrá horákyně
Na focení s prezidentem Václavem Havlem si přinesl repliku korunovačních klenotů. „Říkal tím svým klasickým hlasem: ‚Ne, ne, raději ne, oni na mě číhají.‘ A já mu říkám: ‚Kdo na vás číhá, pane prezidente?‘ A on na to: ‚No média. Mysleli by si, že bych se chtěl stát českým králem, to raději ne‘. A pak řekl: ‚Dobře, uděláme kompromis. Vezmu si jablko.‘ Takhle, jako chytrá horákyně, k tomu pan prezident přistoupil,“ vzpomíná Beck.
O příbězích, které se s fotkami pojí, píše v doprovodné knize k výstavě. Ta na Novoměstské radnici potrvá do konce ledna.
