Knihy zaplavují veřejný prostor. Na koupalištích i v dopravě

V jihlavském trolejbusu, v Praze na ulici, v brněnské tramvaji nebo kdekoliv na nádraží. Míst, kde si lze vypůjčit knihu, přibývá. Literatura už dávno není jen výsadou veřejných a domácích knihoven. Knihy zaplavily veřejný prostor. A podle ohlasů se to čtenářům líbí.

Jihlavská knihovna spustila projekt knižního trolejbusu. Ve voze číslo 77 je koš s knížkami, které si cestující mohou vypůjčit. „O knížky je docela zájem. Sem tam se taky podívám a nějakou si prohlédnu,“ svěřil se řidič trolejbusu. 

Knížky si lidé mohou i odnést, jde většinou o tituly vyřazené z fondu jihlavské knihovny. Ta proto koš pravidelně plní. „Spíš ho doplňujeme, než že knížky vyměňujeme, protože koš bývá většinou prázdný. Dáváme tam zhruba okolo třiceti knížek,“ uvedla vedoucí útvaru služeb jihlavské knihovny Alexandra Frajová. Trolejbus s knížkami zatím jezdí po Jihlavě jediný, pokud ale bude o službu zájem, mohly by časem knihy přibýt i do dalších vozů. 

2 minuty
Alexandra Frajová z jihlavské knihovny o knižním trolejbusu
Zdroj: ČT24

To v Brně vsadila městská knihovna na jiný dopravní prostředek – tramvaj. S knižními ukázkami místo reklam a občas i knihou k zapůjčení, která leží v košíku, brázdí koleje už dva roky. Občas tramvaj kontrolují i takzvaní knižní revizoři. Když potkají cestujícího s knihou nebo časopisem v ruce, dostane dárek. A číst se dá i v brněnském Jundrově, kde je knihovna součástí přístřešku na zastávce Optátova. 

Regály s knihami se začaly objevovat i na tuzemských nádražích. Cestující si mohou knížky zdarma půjčit na jízdu vlakem a vrátit je pak do podobné knihovny v cílové stanici. Do projektu se už zapojily desítky měst.  

V Česku je celkem přes pět tisíc veřejných knihoven a průkazku do jedné z nich má každý šestý Čech. Podle statistiky přečte v průměru 13 knih za rok, z toho koupí jen dvě. Knihovny ročně registrují na 41 milionů výpůjček.

A na výměnu přečtených knih vsadili i na letišti v Kapském Městě. Tamní Flybrary je veřejnou knihovnou, odkud si lze pro zkrácení dlouhé chvíle vzít jakoukoliv knihu. Nebo tam naopak odložit už přečtený titul a dát ho tak k dispozici dalším čtenářům.

Na náměstí i u vody 

Nový smysl dostávají i vyřazené telefonní budky, které byly dřív téměř na každém náměstí. Na řadě míst se teď mění v KnihoBudky, kde mohou lidé přispívat vlastními vyřazenými knihami a naopak je vyměnit za ty, které je zajímají. 

Projekt vznikl v roce 2013, od té doby se rozšířil po Praze. Veřejné knihovny díky projektu nabízejí přes pět tisíc knih. A další KnihoBudky vyrůstají i mimo Prahu - třeba na náměstí v Bystřici nad Pernštejnem nebo v Táboře.

Knihobudka
Zdroj: ČT24/Knihobudka.cz

Na chuť lidí lenošit s knihou u vody sází i plážové a koupališťové knihovny. Ty lze najít třeba na pláži termálního koupaliště Brná na Ústecku nebo na koupališti v Kroměříži či Blansku. 

Plážová knihovna u koupaliště Brná na Ústecku
Zdroj: Libor Zavoral/ČTK

Ať už jsou knihy ve vlaku, nebo u vody, cíl všech akcí je stejný: dostat literaturu mezi lidi a podpořit je ve čtení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 4 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 14 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...