Recenze: Mravenčí práce se vyplácí. Marvelovské universum posílil Ant-Man

Druhé šance se v životě nevyskytují často. Ale šikovný čórkař Scott Lang ji právě dostal. Když to nevyjde, spláchne ho to do kanálu, když uspěje, bude superhrdinou, který právem stane po boku Avengers. Svět je znovu v problémech, a tak se Scott musí pochlapit, stát se hustým Ant-Manem a dát věci do cajku. Na další adaptaci marvelovské komiksovky půjdou rádi do kina nejen mravenci.

Fundus komiksového Marvelu je nekonečný, stejně jako je nekonečná fantazie pánů Stana Leeho, Larryho Liebera a Jacka Kirbyho, kteří v roce 1962 Ant-Mana stvořili. Na adaptaci tu klíčové figury čekají ve frontě a tentokrát už konečně došlo na jednoho ze zakládajících členů Avengers, jenž se dokáže razantně zmenšit a stát střelou, která rozdává parádní rány.

Částice, zmenšující vzdálenost mezi atomy, objevil před čtyřiceti lety geniální biofyzik Dr. Henry „Hank“ Pym (Michael Douglas). Na rozdíl od Iron Mana čili lehkého narcise, geniálního vynálezce a podnikatele Tonyho Starka, který dodával zbraně americké armádě a posléze organizaci S.H.I.E.L.D., si je Hank Pym vědom, jak ohrožující by bylo, kdyby se jeho objev dostal do nesprávných (rozuměj nepřátelských) rukou. A tak klíčový vzorec svého vynálezu nehodlá prozradit nikomu, dokud bude žít.

Ale to nemusí být příliš dlouho, protože na něj tlačí ambiciózní magor Darren Cross alias Yellowjacket (Corey Stoll), který se snaží replikovat jeho výzkum, výsledky bouchnout a udělat se pro sebe. Zestárlý Hank Pym není svému okolí nebezpečný, pokud ho ovšem pořádně nenaštvete – a to se právě teď stalo. Navíc ví o někom, kdo mu v téhle mravenčí misi, kromě namakané dcery Hope (Evangeline Lillyová), významně píchne.

Ant-Man aneb sympatický zloděj Scott Lang (Paul Rudd) tak činí s vtipem, nadhledem a místy až v pohádkovém rauši - viz jeho závěrečný souboj s Yellowjacketem v dětském pokojíku, kde v akčním baletu mezi zvětšováním a zmenšováním sehraje půvabnou roli i vykulená (protože vykolejená) Mašinka Tomáš, vypůjčená z animovaného britského seriálu Davida Miltona z roku 1984. 

Ant-Man
Zdroj: ČT24/Falcon

Rodák ze Severní Karolíny Peyton Reed (Yes Man) nepatří mezi absolutní režijní špičku, odpracováno má hlavně na televizních seriálech a projekt Ant-Mana převzal v roce 2014 poté, co se na něj dlouhých osm let připravoval režisér Edgar Wright se svým scenáristou Joem Cornishem (měli za sebou již tři verze scénáře a testovací sekvenci). Takováto změna mohla projekt vážně ohrozit, ale nově příchozí z druhého sledu se toho nezalekli a odvedli velice slušnou práci, což platí i o představiteli titulní role Paulu Ruddovi (40 let panic).  

Jen dabing místy lehce zatahá za uši, takže autentická zvuková stopa v titulkované verzi dospělé publikum více osloví. Zajímavé nápady nabízí i originální vizuál, akce není na daný formát příliš, ale má potřebnou dynamiku (zatímco mezihry plní spíš funkci retardérů) a tradiční vzkaz anoncující věci příští najdete i mezi závěrečnými titulky.

Ant-Man je dvanáctým dílem volné megasérie MCU (Marvel Cinematic Universe), a jakkoli nabízí spíše vlažnějšího záporáka, volnější, zejména počáteční tempo a vizi dokonalého vojáka o velikosti hmyzu (tuhle představu jsem navzdory snaze úplně neskousnul), je pořád velkou a profesionálně odvedenou zábavou, slušně zapadající do marvelovského megaprojektu (byť ho nijak extrémně neobohacuje). Je to pohodová, prázdninová oddychovka, kde je na co se koukat a komu držet palce, jedoucí na vlně známé „franšízy“, kde k Iron Manovi, Kapitánovi Americe, Hulkovi, Thorovi a dalším přibyl od 16. července v kinech jeden výživný mravenec „akce všeho druhu“. Uvidíme, jak se projeví příště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 12 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 14 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled