Recenze: Mravenčí práce se vyplácí. Marvelovské universum posílil Ant-Man

Druhé šance se v životě nevyskytují často. Ale šikovný čórkař Scott Lang ji právě dostal. Když to nevyjde, spláchne ho to do kanálu, když uspěje, bude superhrdinou, který právem stane po boku Avengers. Svět je znovu v problémech, a tak se Scott musí pochlapit, stát se hustým Ant-Manem a dát věci do cajku. Na další adaptaci marvelovské komiksovky půjdou rádi do kina nejen mravenci.

Fundus komiksového Marvelu je nekonečný, stejně jako je nekonečná fantazie pánů Stana Leeho, Larryho Liebera a Jacka Kirbyho, kteří v roce 1962 Ant-Mana stvořili. Na adaptaci tu klíčové figury čekají ve frontě a tentokrát už konečně došlo na jednoho ze zakládajících členů Avengers, jenž se dokáže razantně zmenšit a stát střelou, která rozdává parádní rány.

Částice, zmenšující vzdálenost mezi atomy, objevil před čtyřiceti lety geniální biofyzik Dr. Henry „Hank“ Pym (Michael Douglas). Na rozdíl od Iron Mana čili lehkého narcise, geniálního vynálezce a podnikatele Tonyho Starka, který dodával zbraně americké armádě a posléze organizaci S.H.I.E.L.D., si je Hank Pym vědom, jak ohrožující by bylo, kdyby se jeho objev dostal do nesprávných (rozuměj nepřátelských) rukou. A tak klíčový vzorec svého vynálezu nehodlá prozradit nikomu, dokud bude žít.

Ale to nemusí být příliš dlouho, protože na něj tlačí ambiciózní magor Darren Cross alias Yellowjacket (Corey Stoll), který se snaží replikovat jeho výzkum, výsledky bouchnout a udělat se pro sebe. Zestárlý Hank Pym není svému okolí nebezpečný, pokud ho ovšem pořádně nenaštvete – a to se právě teď stalo. Navíc ví o někom, kdo mu v téhle mravenčí misi, kromě namakané dcery Hope (Evangeline Lillyová), významně píchne.

Ant-Man aneb sympatický zloděj Scott Lang (Paul Rudd) tak činí s vtipem, nadhledem a místy až v pohádkovém rauši - viz jeho závěrečný souboj s Yellowjacketem v dětském pokojíku, kde v akčním baletu mezi zvětšováním a zmenšováním sehraje půvabnou roli i vykulená (protože vykolejená) Mašinka Tomáš, vypůjčená z animovaného britského seriálu Davida Miltona z roku 1984. 

Ant-Man
Zdroj: ČT24/Falcon

Rodák ze Severní Karolíny Peyton Reed (Yes Man) nepatří mezi absolutní režijní špičku, odpracováno má hlavně na televizních seriálech a projekt Ant-Mana převzal v roce 2014 poté, co se na něj dlouhých osm let připravoval režisér Edgar Wright se svým scenáristou Joem Cornishem (měli za sebou již tři verze scénáře a testovací sekvenci). Takováto změna mohla projekt vážně ohrozit, ale nově příchozí z druhého sledu se toho nezalekli a odvedli velice slušnou práci, což platí i o představiteli titulní role Paulu Ruddovi (40 let panic).  

Jen dabing místy lehce zatahá za uši, takže autentická zvuková stopa v titulkované verzi dospělé publikum více osloví. Zajímavé nápady nabízí i originální vizuál, akce není na daný formát příliš, ale má potřebnou dynamiku (zatímco mezihry plní spíš funkci retardérů) a tradiční vzkaz anoncující věci příští najdete i mezi závěrečnými titulky.

Ant-Man je dvanáctým dílem volné megasérie MCU (Marvel Cinematic Universe), a jakkoli nabízí spíše vlažnějšího záporáka, volnější, zejména počáteční tempo a vizi dokonalého vojáka o velikosti hmyzu (tuhle představu jsem navzdory snaze úplně neskousnul), je pořád velkou a profesionálně odvedenou zábavou, slušně zapadající do marvelovského megaprojektu (byť ho nijak extrémně neobohacuje). Je to pohodová, prázdninová oddychovka, kde je na co se koukat a komu držet palce, jedoucí na vlně známé „franšízy“, kde k Iron Manovi, Kapitánovi Americe, Hulkovi, Thorovi a dalším přibyl od 16. července v kinech jeden výživný mravenec „akce všeho druhu“. Uvidíme, jak se projeví příště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...