Na velké filmové plátno se cool železňák Iron Man (rozpočet sto čtyřicet milionů dolarů, tržby téměř šest set) poprvé vřítil jako jiskřivá žánrová pecka před pěti léty a jeho metalické nakládačky v kombinaci s Tonyho hláškováním a dobýváním vstřícných ženských klínů se důstojně zařadily po bok publikem milovaných komiksových blockbusterů jako byl Spider Man nebo X-Meni.
Za dva roky přiletěla dvojka (rozpočet dvě stě milionů dolarů, tržby více než šest set), ďábelsky charismaticky Robert Downey Jr., slizácký Mickey Rourke a dobře vyvinuté plíce Scarlett Johanssonové – a také poslední zvonění před příchodem velké týmovky za další dva roky. V ikonickém nářezu Avengers se sešli všichni superhrdinští samožerové (včetně Irona Mana), aby zachránili svět, protože je to třeba a nikdo jiný na to nemá. První vlna tím vyvrcholila, vsákla se do filmové komiksové krajiny, co zbylo, lačně vsrkli mentálové, pro něž je každé věty škoda, protože ujíždějí jen na ikonickém obraze – a tak je třeba rychle zadělat na novou…
Všechny mytické i emzácké světy teď sice už proklatě dobře vědí, že Země tu není jen tak lacino k mání, a kdo si na ni bude vyskakovat, může dostat parádně přes držku, což ovšem v žádném případě neznamená, že to za čas nějaký magor znovu neprubne. A pak centrála nového SHIELDu vyšle signál a stará parta znovu nastoupí do rachoty. Hlavouni z Marvel Studios to v Beverly Hills naplánovali někdy na rok 2014 – ale před tím je třeba dát zase prostor sólovkám, jež budou (podle osvědčeného receptu) připravovat půdu pro další týmové (mezi)finále. A tak lze očekávat, že Thor i Captain America se předvedou ve svých dvojkách, zatímco přičinlivý Iron Man se v tuto chvíli prodychtil na velká plátna multiplexů již dokonce potřetí, aby dokázal, že i když je občas na šrot, tak do tohoto ještě rozhodně nepatří.
Tony Stark si to tehdy ve finále Avengers docela užil a byl hodně platným členem týmu, obzvlášť když svištěl uklidit vystřelenou atomovku branou mezi světy do vzdálených vesmírů. Kdo na tohle má? A teď nadešel čas podívat se zblízka na jeho pochybnosti, úzkosti a další těžce vybojovaná vítězství. Doba je těžká jako Ironmanův krok a země zraňovaná sérií rafinovaných explozí, za nimiž lze tušit temnou siluetu hajzlovského vidláka Mandarina, takto ústředního (ale zdaleka nikoli jediného) padoucha, jenž jede Iron Manovi po jeho zakapotovaném krku.
Je Amerika připravena na to, aby čelila jeho další lekci? Dokáže ho někdo vystopovat v jeho smrdutém doupěti a zatnout mu tipec? Dojede Tony Stark na to, že kdysi poslal ambiciózního prevíta Aldricha Killiana do háje a ten na to nikdy nezapomněl? Má na to, vykostit jeho nelidsky nabušené pohůnky, které vyklonoval skrze genetický preparát Extremis, zabránit jeho experimentům s manipulací s DNA, lidským mozkem a krásnou Pepper Pottsovou? Přežije brutální útok na svoji rezidenci v Malibu, jež je smetena do moře, a pomůže mu malý kluk Harley z ospalého zapadáku někde v Tennessee, aby se znovu postavil na nohy? A co provede s posádkou Air Force One, která se bez padáků řítí vzduchem vstříc jisté smrti?
Zásadních (a životních) otázek rozhodně není málo a Iron Man je na hledání netriviálních odpovědí sám, nebudeme-li ovšem počítat jeho armádního kámoše, tuhého plukovníka Jamese Rhodeyho Rhodese, jenž se ve stejném dresu pachtí kdesi v Pákistánu, starého parťáka Happyho Hogana (který je ovšem tentokrát tak trochu ze hry) a Pepper Pottsovou, pro kterou má Tony, na akčního superhrdinu a bytostného děvkaře, překvapivě stabilní slabost. A tak je předem jasné, že to bude hodně nadupaných sto dvacet devět minut, které mají pečlivě dobíjenou energii a silně akcelerující drive. Ostatně jinak by ani nemělo cenu Irona Mana recyklovat a znovu probouzet k neklidnému životu.
Po jedničce a dvojce, kde odvedl slušnou práci a postavil potenciální sérii na solidní základ, uvolnil režijní křeslo úspěšný Jon Favreau (který se do projektu zapojil již jen jako herec) a studio na jeho post odvážně nominovalo téměř debutanta Shanea Blacka. Tenhle všestranný talent chtěl být původně hercem, ale stal se jedním z nejuznávanějších (rozuměj nejlépe placených) hollywoodských scenáristů a teď to zkouší i jako režisér.
Na jeho režijním kontě se dosud sice skromně krčí jen akční noirovka Kiss Kiss Bang Bang, zato z jeho scenáristické dílny vzešly takové akční kultovky, jako je Smrtonosná zbraň nebo Poslední skaut. To rozhodně není špatná kvalifikace a Black dělá všechno pro to, aby dokázal, že si svoji nominaci na klíčové místo v projektu za dvě stě mega v amerických dolarech zasloužil. A i když to po úspěšném hitmakerovi Favreauovi a hlavně vševálcujících Avengers rozhodně neměl snadné, nezbřídil se z toho a dělá to zatraceně dobře!
Do formátu megarozpočtového blockbusteru naskočil, jakoby se v něm narodil, nenimrá se zbytečně v rozvolněné logice komiksové story a charakterové drobnokresbě jejích protagonistů a očividně se soustřeďuje hlavně na spektakulární barvitost, hravost a zábavnost, tedy základní komponenty, které divák od tohoto žánru očekává. A také je tu v míře hojné, bohaté a vynalézavé dostane.
Nápady, triky a efekty mixuje Black elegantně, s přehledem a vtipnou nadsázkou (bonusem je tu šokující, odvázaná pravda o temné figuře záporáka Mandarina), opulentní akce má, ve vztahu ke klasickým marvelovkám, spíše nadstandardní parametry, hudba Briana Tylera šlape dokonale do rytmu a Tonyho krunýře (z nichž poslední má již číslo čtyřicet dva) jsou stále dokonalejší, zatímco implantované 3D, jak bývá v poslední době nezřídka zvykem, je vcelku snadno přehlédnutelné.
Charakteristický svéráz Iron Mana tvoří od počátku jeho těžkotonážního dovádění na filmovém plátně, vtipně třeskuté repliky a „trademarkový“ casting, což funguje i v případě trojky. Svoji bytostnou parketu zde našel Robert Downey Jr., jenž tentokrát svoji figuru s chutí a gustem odehrál již popáté a bez něhož by byl železňák něco jako hamburger bez kečupu. Dál stojí po jeho boku nyní již evidentně milovaná (a pomalu již rovněž ikonická) silná/slabá, ale také oscarová Gwyneth Paltrowová (Zamilovaný Shakespeare), s níž tentokrát za ty, které si to s Tonym také někdy užily, alternuje genetická inženýrka nebo biochemička (nebo co?) Rebecca Hallová.
Záporácké party zručně obsadil megalomanský hajzl Guy Pearce, zrádný tím, že když si dá záležet, vypadá jako sympaťák, ale hlavně geniálně (zne)užitý, rovněž oscarový Ben Kingsley (Gándhí), jenž z Mandarina učiní postavu, na kterou určitě jen tak nezapomenete. Don Cheadle a emeritní ironmanový režisér Jon Favreau pak vklouzli do svých tradičních postav, dotvářejících spolu s klukem z Tennessee Tyem Simpkinsem podobu základního hereckého týmu, který spolu vzorně táhne za jeden provaz, a to ukázněně i jedním (žánrovým) směrem.
Pro milovníky Avengers a ironmanové série je tohle povinná návštěva kina. Pro dosud žánrem nepolíbené šance k iniciálnímu zasvěcení. Pro odpůrce komiksů příležitost zjistit, že tyto nemusí být vždy nutně úplně blbé, a mohou být dokonce i zábavné - a pro studenty filmové vědy a intoše z artklubů příležitost tajně si odpočinout od Intolerance, Viscontiho a imaginárního signifikantu Christiana Metze.
Vlna označovaná jako „phase 2“ se tímto již vzedmula, někde těsně za obzorem již čeká Thor: The Dark World, Captain America: Winter Soldier a Guardians of the Galaxy, aby se pak mohli všichni zase spojit v monumentální týmovce Avengers 2. Mainstreamový pohyblivý mejdan pokračuje. Show must go on!
IRON MAN 3. USA 2013, 129 min, české titulky/dabing, 2D+3D. Režie: Shane Black. Scénář: Shane Black, Drew Pearce. Kamera: John Toll. Hudba: Brian Tyler. Hrají: Robert Downey, Jr. (Tony Stark/Iron Man), Guy Pearce (Aldrich Killian), Gwyneth Paltrowová (Pepper Pottsová), Ben Kingsley (Mandarin), Don Cheadle (Rhodes), Rebecca Hallová (Maya Hansenová), James Badge Dale (Eric), Jon Favreau (Happy), Ty Simpkins (Harley). V kinech od 2. května 2013.
