Tři izraelské hvězdy v polském chrámu architektury

Největší evropské muzeum architektury, již padesát let fungující v budovách kláštera a chrámu bernardinovců v centru skvostně obnovené polské Vratislavi, otevřelo rozsáhlou trojvýstavu, připomínající a dokumentující geniální dílo tří slavných světových architektů, spojených nějakou formou s Izraelem či židovstvím. Velká putovní výstava je navíc z velké části prací českých kurátorů, Tadeáše Goryczky a Jaroslava Němce z ostravského Kabinetu architektury.

Tvůrci využili tří vestavěných podlaží v hlavním výstavním chrámovém prostoru, kde ponechali volné průhledy, aby tak zdůraznili vazby v životě a díle vystavovaných světových autorů. Oddíl věnovaný Alfredu Neumannovi, který po velkou část svého života žil v bývalém i poválečném Československu, kde do své emigrace v roce 1949 studoval, pracoval a vyučoval, připomíná samozřejmě také jeho složitý osud.

Pro vyznění výstavy je důležité připomenout, že když Neumann přenesl posléze svoji tvůrčí činnost do Izraele, pracoval s ním v jeho ateliéru mimo jiných osobností další vystavující, slavný Zvi Hecker, jehož výstava, umístěná v přízemních prostorách chrámu pod názvem Stránky knihy, jasně dokládá až extrémní vliv A. Neumanna jako čitelného vzoru, učitele, kolegy i zaměstnavatele.

Třetí vystavující, který byl mimo jiné i důležitým spolupracovníkem na celém konceptu společné exhibice, Rafi Segal je nejenom činným architektem, ale také profesorem na MIT (Massachusettském technologickém institutu, nejslavnějším vědeckém pracovišti v oboru v globálním měřítku) a hlavně řadu let tvořil přímo se Zvim Heckerem. Jeho část výstavy, sestavená z prací studentů z MIT, se jmenuje Architektura: koncepce a formy.

Myšlenka vystavit jmenované autory takto společně přímo navazuje na jejich životaběh a jasnou pracovní i studijní spřízněnost, což by mohlo být samo o sobě určitě přitažlivé. Zde však se jedná hlavně o díla, která nám autoři prezentace předkládají v pečlivém výběru. Ta potvrzují, že architekti Neumann a Hecker se vyhnuli převládajícím trendům v tzv. mezinárodním stylu oněch let (většiny dvacátého století), máme-li na mysli zejména všeobecně přijímaný funkcionalismus, který značně ovlivnil zástavbu moderních židovských měst či stavebních souborů (například bílý Tel Aviv).

Vidíme před sebou jimi (převážně Neumannem) vytvořenou a jasně dodržovanou formu, až křečovitě se držící geometrie mnohostěnů, přinášející ve svém finálním vyznění po nejrůznějších odvážných kombinacích až nečekané tvary exprese. Tato tvrdohlavost je neuvěřitelná, oba hlavní autoři Neumann i Hecker ze své cesty neuhnuli a šokovali svět svými návrhy a hlavně řadou odvážných realizací. Byli mezi prvními, kteří po uzavřeném základní etapě funkcionalismu otevřeli dveře a odvážně posunuli vnímání moderní architektonické tvorby novým směrem. Tady je důležité připomenout, že po roce 1970, v době zatuhlé a deformující normalizace, většina našich zájemců či odborníků neměla prakticky vůbec možnost tyto stavby vidět, ať již v reálu, tak jejich publikaci.

Výstava je zejména v Neumannově části velmi technologicky náročná – pracuje převážně s příklady (mobily) v měřítku 1 : 1 či s doplňujícími modely ze 3D tiskáren. Fotografie a střídmá barevnost pak dodává prostoru dominanty, které prezentaci oživují a přibližují návštěvníkovi designový názor tvůrce, respektive tvůrců. Očekávanou součástí obou přímo navazujících výstav je prezentace materiálů, dokumentujících soukromý či profesní život autorů formou osobní korespondence, fotografií, maleb a skic či vzácné historické stavební dokumentace.

Bat Jam
Zdroj: ČT24/Muzeum architektury ve Vratislavi

Závěrem se dá konstatovat, že nebýt známých složitostí doby, byl by se stal Neumann světově nejproslulejším československým tvůrcem, navíc silou spojení s Heckerem a tvůrčím souzněním by se toto spojení přeneslo i dalšími směry. S jejich projekty a realizacemi se kromě Československa můžeme setkat v Německu, Polsku, Rakousku, Alžíru, Jihoafrické republice, Francii a Kanadě, Belgii, Holandsku a samozřejmě v Izraeli. Svými teoriemi ovlivnili celou generaci architektů a umělců a stále inspirují i ty současné.

Výstavy mají v plánu dorazit z Polska do Brna, Paříže, Tel Avivu, Montrealu a New Yorku. Protože však potrvají do 27. září, je jejich rozsáhlou současnou verzi možno navštívit přímo i v Muzeu architektury v nepříliš vzdálené Vratislavi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 54 mminutami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026
Načítání...