Z hliněné rodinné kroniky: Jak se žilo Židům u řek babylonských?

U řek babylonských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón, stojí ve starozákonním žalmu, jehož text si do svého názvu vypůjčila nejnovější výstava v jeruzalémském Muzeu biblických zemí. Představuje unikátní hliněné destičky, které jsou čtyřgenerační výpovědí o babylonském zajetí Židů v 6. století před naším letopočtem.

Nahrávám video

Do Babylonu byli Židé z judského království odvlečeni za vlády krále Nebukadnesara II. Odhady počtu odvlečených se pohybují od několika tisíc až po čtvrtinu obyvatelstva. Žili sice ve vyhnanství, ale měli své obchody, pomáhali v administrativě. Podrobný záznam o tehdejším životě skýtají hliněné destičky o velikosti lidské dlaně.

„Představujeme tu nejstarší důkazy o přítomnosti Židů, Judejců, kteří byli deportováni z Jeruzaléma, z Judska, a usadili se v jižním Babylonu ve venkovských oblastech,“ upřesnil ředitel muzea Yehuda Kapla.

Desky popisují život jedné rodiny po čtyři generace. Odborníky sbírka naprosto uchvátila, přístup k ní získali teprve před dvěma lety díky izraelskému sběrateli, který ji vlastní. Izraelci ji ve svém muzeu vidí vůbec poprvé. „Jsme tu proto, abychom takové věci uchovali, chránili a vystavovali, aby se z nich lidé mohli učit a mohli je obdivovat,“ říká vedoucí muzea Amanda Weisová.

Přesto se kurátoři museli před širokou veřejností obhajovat, když výstavu pořádali. OSN totiž zakázala vystavování historických artefaktů nelegálně vyvezených z Blízkého východu po roce 1970. Majitel sbírky ale tvrdí, že vše koupil poctivě v 90. letech od dalšího sběratele. Navíc se na výstavu vztahuje výjimka OSN. Ta písemnosti umožňuje studovat a ukazovat, pokud s tím souhlasí irácké úřady. „Lidé i muzea jsou na tohle velmi citliví, i my jsme. Nestojíme o nic, co bylo získáno nelegálně nebo bylo pašováno,“ podotkla Weisová.

Příběhy Židů v exilu odborníci stále ještě studují. Místy jsou texty prý zbytečně dlouhé až nudné. Po tisíciletích je to ale jedinečná šance získat přesný obraz o opravdovém životě v Babylónu. Návštěvníci si je na výstavě U řek babylonských budou moci prohlédnout po dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 2 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 17 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 21 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...