Z hliněné rodinné kroniky: Jak se žilo Židům u řek babylonských?

U řek babylonských, tam jsme sedávali s pláčem ve vzpomínkách na Sijón, stojí ve starozákonním žalmu, jehož text si do svého názvu vypůjčila nejnovější výstava v jeruzalémském Muzeu biblických zemí. Představuje unikátní hliněné destičky, které jsou čtyřgenerační výpovědí o babylonském zajetí Židů v 6. století před naším letopočtem.

2 minuty
Výstava v Izraeli přibližuje babylonské vyhnanství Židů
Zdroj: ČT24

Do Babylonu byli Židé z judského království odvlečeni za vlády krále Nebukadnesara II. Odhady počtu odvlečených se pohybují od několika tisíc až po čtvrtinu obyvatelstva. Žili sice ve vyhnanství, ale měli své obchody, pomáhali v administrativě. Podrobný záznam o tehdejším životě skýtají hliněné destičky o velikosti lidské dlaně.

„Představujeme tu nejstarší důkazy o přítomnosti Židů, Judejců, kteří byli deportováni z Jeruzaléma, z Judska, a usadili se v jižním Babylonu ve venkovských oblastech,“ upřesnil ředitel muzea Yehuda Kapla.

Desky popisují život jedné rodiny po čtyři generace. Odborníky sbírka naprosto uchvátila, přístup k ní získali teprve před dvěma lety díky izraelskému sběrateli, který ji vlastní. Izraelci ji ve svém muzeu vidí vůbec poprvé. „Jsme tu proto, abychom takové věci uchovali, chránili a vystavovali, aby se z nich lidé mohli učit a mohli je obdivovat,“ říká vedoucí muzea Amanda Weisová.

Přesto se kurátoři museli před širokou veřejností obhajovat, když výstavu pořádali. OSN totiž zakázala vystavování historických artefaktů nelegálně vyvezených z Blízkého východu po roce 1970. Majitel sbírky ale tvrdí, že vše koupil poctivě v 90. letech od dalšího sběratele. Navíc se na výstavu vztahuje výjimka OSN. Ta písemnosti umožňuje studovat a ukazovat, pokud s tím souhlasí irácké úřady. „Lidé i muzea jsou na tohle velmi citliví, i my jsme. Nestojíme o nic, co bylo získáno nelegálně nebo bylo pašováno,“ podotkla Weisová.

Příběhy Židů v exilu odborníci stále ještě studují. Místy jsou texty prý zbytečně dlouhé až nudné. Po tisíciletích je to ale jedinečná šance získat přesný obraz o opravdovém životě v Babylónu. Návštěvníci si je na výstavě U řek babylonských budou moci prohlédnout po dobu jednoho roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Dokument o fotografce Jarcovjákové ztratil šanci na Oscara, má ji ale krátkometrážní Hurikán

Český dokument Ještě nejsem, kým chci být se nedostal do nejužšího výběru na ceny Oscar. Snímek Kláry Tasovské o fotografce Libuši Jarcovjákové, natočený v koprodukci České televize, tak ztratil šanci získat cenu pro nejlepší zahraniční film. Zato krátkometrážní snímek Hurikán českého režiséra Jana Sasky se dostal do užšího výběru v kategorii krátký animovaný film.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Hledání manžela bylo pro hrdinky Jane Austenové víc než lov beze zbraní

Ženy střední a vyšších vrstev, které se musí vyrovnat s pravidly strnulé společnosti své doby, bývaly častými hrdinkami románů Jane Austenové. Od narození dodnes oblíbené spisovatelky uplynulo 16. prosince 250 let.
16. 12. 2025

Ze smrti amerického režiséra Roba Reinera je obviněný jeho syn

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem. Úřady obvinily syna manželů, je ve vazbě. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
15. 12. 2025Aktualizováno15. 12. 2025

Umělci v politice: Stropnický vedl tři ministerstva, Třeštíková vydržela jen 17 dní

Devatenáctým ministrem kultury za éry samostatné České republiky se stal Oto Klempíř (za Motoristy). Hudebník spojovaný hlavně se skupinou J.A.R. není zdaleka jediným umělcem, který se dostal do vrcholné politické funkce. Hudbu, psaní či film vyměnili za křeslo nejen kulturního resortu třeba Martin Stropnický, Michael Kocáb nebo Helena Třeštíková.
15. 12. 2025
Načítání...