Podivný experiment s E. A. Poem

Stonehearst je osamělá viktoriánská cvokárna, ztracená uprostřed hlubokých lesů, drsných hor a vlhkého příkrovu husté mlhy, která tlumí skřeky šťastných, protože svobodných šílenců. Rodiny je odvrhly a svět se jich chtěl zbavit. A tak to udělali po svém…

Zakladatel detektivního žánru Edgar Allan Poe dobře věděl, jak navodit tajemství, napětí, hrůzu a děs. A tyhle vděčné ingredience filmaři snadno vyčenichali a vrhli se na nejrůznější ekranizace jeho díla. Modelovým příkladem byl režisér Roger Corman, který v první polovině šedesátých let natočil za pár babek (rozpočet za „kus“ se pohyboval kolem tři sta tisíc dolarů) úctyhodnou sérii filmů na motivy Poeových textů. Začalo to Zánikem domu Usherů, navazovalo zřejmě nejúspěšnějším dílem série Jámou a kyvadlem a pokračovalo Předčasným pohřbem, Historkami hrůzy, Havranem nebo Maskou rudé smrti. V české kinematografii pak poeovskou poetiku, jak jinak než po svém, rozvedl Jan Švankmajer v Šílených, které natočil podle povídky Předčasný pohřeb a Metoda doktora Téra a profesora Péra. Z této literární předlohy volně vychází i  Podivný experiment, do něhož se tento týden pustila i česká kina.

Píší se poslední dny roku 1899 a zimním lesem se, s odhodláním pomáhat choromyslným z pekla šílenství, brodí čerstvý absolvent medicíny v Oxfordu Edward Newgate. Chce získat v Stonehearstu praxi a dosáhnout atestace v oboru, kde nesmí věřit ničemu, co slyší, a jen polovině toho, co vidí. To, co znělo v posluchárně na Oxfordu jako bonmot, ale nabývá záhy po jeho příchodu do Stonehearstu hrozivých, nebezpečných a temných kontur. Vedoucí lékař Silas Lamb je buď geniální a citlivý psychiatr, nebo šílený démon nejhoršího druhu, anebo cvok (jako všichni kolem), jeho poskok Mickey Finn vypadá na agresivního parchanta (a také jím je), v podzemních celách jsou uvězněni ti, kteří prohráli, na klavír k tomu preluduje krásná Eliza a všichni tu žijí jako komunita, která nikoho nezajímá, kterou nikdo nenavštěvuje a jíž se všichni vyhýbají jako kolonii malomocných.

Jakou hru hraje vlastně doktor Lamb, jenž nechává pravidelně hřebelcovat svého pacienta, který je šťastný, že je koněm? Do jaké míry je přijatelné jeho tvrzení, že smrti se nelze bránit a šílenství nelze vyléčit? Je možné v tomhle pekle choromyslných najít životní lásku, byť tomu předchozímu ukousla ucho a vypíchla oko vidličkou (nebo čím)?. A může Edward vším tímhle projít a nebýt z toho na budku? Nebo že by už byl? Jak už to v životě (a ve filmu obzvlášť) bývá, otázek je vždycky víc nežli odpovědí.

Každá hra ale jednou končí. A vítěz může být jen jeden. Nebo se může stát, že nevyhraje nikdo. Na to, že má padesátiletý režisér Brad Anderson (Mechanik, Tísňová linka) natrénováno hlavně na televizních seriálech, nenatočil špatnou žánrovku. Charakterizuje ji slušivý oldschoolový feeling, temný, atmosférický vizuál, depresivně bizarní prostředí, zajímavé herecké obsazení, překvapivé zvraty, nečekaná pointa a vlezlá reminiscence na Scorseseho Prokletý ostrov. Není toho málo, co říkáte?

E.A. Poe: Podivný experiment / Michael Caine, Ben Kingsley
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Režisér Brad Anderson (který stále čeká na svoji velkou trefu, jež by ho definitivně posunula mezi elitu) tady předvedl slušné zahřívací kolo, které dokazuje, že tahle ambice není v jeho případě nereálná. Z Poeovy předlohy si vzal, co se mu hodilo, zbytek přizpůsobil a všechno mohlo být ještě razantnější, kdyby se přestal tolik utápět v atmosféře, ale více vytáčel svého diváka, kterého mlhavý příkrov, halící chátrající zámek, a kvílivé pološero v jeho podzemí po čase může začít nudit. I v rámci barvitého oldschoolu by totiž neškodilo více přitlačit na tempo, explicitnější hrozbu a výživnější a méně do milosrdného retra halenou hrůzu.

Zatímco scénář by mohl přehodnotit některé své akcenty, proti bezchybně zvolenému castingu nelze nic namítat. Dominuje mu nevypočitatelný šéf na place dr. Lamb alias Ben Kingsley, jemuž (přestože se jeho experiment začíná hroutit) věříte, že to myslí dobře a bandu svých magorů dokáže udržet na uzdě. V tandemu s ním drží krok jen jeho nový stážista Jim Sturgess, který chce pomáhat ztrápeným duším možná proto, že sám má právě takovou, hříšně šílená Kate Beckinsaleová (jíž byste, za jistých okolností, dokázali nabídnout k zakousnutí, cokoli by si z vás vybrala) a záporácký magor, hlavní dozorce David Thewlis, v jehož hřmotném a hrozivém stínu se krčí i hrubě nevyužitý sadistický hajzl Michael Caine.

Chátrající viktoriánská cvokárna, jejímiž temnými chodbami rezonuje znepokojivý soundtrack Johna Debneye, nabízí vděčné prostředí pro stylový vizuál, v němž se mozek proplachuje elektrošoky a vlastně nikdo není úplně normální, takže budete mít možná problém, komu držet palce. Tenhle Podivný experiment, předznamenaný v titulku jménem E. A. Poe (čemuž ne úplně rozumím), vás může, nebudete-li čekat hororovou vypalovačku, slušně pobavit, lehce lokálně podráždit, ale žíly vám rvát nebude a velkou díru do hlavy vám také neudělá. Ostatně proč jít do trepanace (když zrovna nemáte subdurální hematom), když stačí léčba romantickým klavírem?

ELIZA GRAVES (STONEHEARTS ASYLUM) / E.A. POE: PODIVNÝ EXPERIMENT. USA 2014, 112 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Brad Anderson. Scénář: Joe Gangemi. Kamera: Tom Yatsko. Hudba: John Debney. Hrají: Ben Kingsley (Silas Lamb), Kate Beckinsaleová (Eliza Gravesová), Jim Sturgess (Edward Newgate), David Thewlis (Mickey Finn), Michael Caine (Salt), Sophie Kennedy Clarková (Millie). V kinech od 22. ledna 2015.

Vydáno pod