Příběh Evropy aneb „svatba z lásky“

Jsou lidská práva univerzální? Je možné je vyvážet i na druhý konec světa? Exkluzivní rozhovor pro rubriku Dobrého rána Profil z 21. dubna poskytl francouzský filozof, spisovatel a bývalý ministr školství Luc Ferry. Ferry je osobitý uznávaný autor a myslitel, jeho eseje byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků. Ve Francii je vnímán jako jedna z ústředních postav celospolečenské debaty. V Praze je Luc Ferry na pozvání Francouzského institutu, kde bude mít přednášku týkající se právě lidských práv a jejich univerzality pro celý svět.

Ve světě je teď o lidská práva velký zájem. Možná je to vlivem událostí před olympiádou. Je naše představa lidských práv přenosná do takových míst, jako je například komunistická Čína?
Ano, ale složitě. Je to historie, ke které došlo ve Francii, v Evropě, u vás a která se přenášela cestami, které jsou složité. Existuje zde aspekt, který se týká soukromého života. Lidská prává totiž neexistují jen v ideálech, ale také v historii moderní rodiny. Je složité to exportovat. Nevím ale, jestli bychom měli bojkotovat zrovna zahajovací ceremoniál. Nějakým způsobem bychom se však o to zasadit měli - vždy je důležité působit zejména zvnějšku.
 
Může se celý svět shodnout na univerzálních standardech lidský práv? Existují práva, se kterými by všichni souhlasili a shodly by se na nich všechny vlády světa?
Mělo by to být realizovatelné. Jak dnes vidíme v OSN, všechny státy se v zásadě na lidských právech shodnou. Problém pak je s jejich aplikací. Je ale třeba, aby byl připraven terén.
Mám takový příběh Evropy, o kterém se dnes zmíním při své přednášce. Tady došlo k něčemu, čemu říkáme „svatba z lásky“. Ve středověku se nikdy „svatba z lásky“ neudála. Až v 18. století vznikl tento koncept a lidé se začali mít v rámci rodiny skutečně rádi. Na základě moderní koncepce rodiny v Evropě tak došlo k rychlejšímu šíření myšlenky lidských práv. Struktura evropské rodiny chybí v zemích, kde jsou problémy s plněním lidských práv. Proto jsou lidská práva jak otázka konceptu ideálů, tak každodenního života.
 
Existují nějaké nástroje, kterými může demokratická část světa přesvědčit zbytek světa o tom, že demokratická představa o lidských právech je ta správná?
Je tu jednoduchý prostředek. V dnešní Evropě se nám podařilo vytvořit takovou směs svobody a štěstí, jaká do této doby nikdy neexistovala v celé historii lidstva. Je to dobrý model, který je obecně vnímán s velkým nadšením, a každý se o něj chce nějakým způsobem snažit. Není to samozřejmě nějaké imperialistické šíření myšlenek. Je to prostě evropský model, který má úspěch a kde vedle sebe existuje štěstí a láska. To je něco, co neexistuje v jiných částech světa a co je třeba exportovat.
 
Nemá i Evropa (vedle toho, že by mohla poučovat) sama svoje problémy? Sám jste se jako ministr školství angažoval ve známých otázkách šátků a škol. Není pod povrchem Evropy spousta problémů i v této oblasti?
Historie spolužití různých náboženství je složitá. Ve Francii existuje třetí největší židovská komunita na světě (po Izraeli a Spojených státech), ale také tam je asi největší muslimská komunita v Evropě (asi 5 milionů muslimů), která je zhruba stejně velká jako židovská. Došlo tam k určitému opakování problémů ze Středního východu. Takže lidé, kteří pocházejí z Maghrebu, a malí Židé se považují za Palestince. Nebyl to tedy problém, který by pocházel z Evropy, ale přišel z vnějšku.
 
Ve svých přednáškách se zabýváte otázkou, jestli k základním lidským právům patří včetně práv občanských a politických také práva ekonomická a sociální?
První generace lidských práv byla formální práva svobody. Ta jsou mnohem důležitější než další kategorie. První generace se zakládá na představě, že lidé mají práva, která nezávisí na jejich příslušnosti k rase, národu atd. Takže to je univerzalita, o které hovoříme. Vy i já musíme být respektováni nezávisle na tom, jakým jazykem hovoříme, do jaké kultury náležíme, jakou máme barvu kůže. Příslušnost ke komunitám je abstraktní myšlenka, ale je možná důležitější než sociální otázka, která je však také velmi důležitá. Ovšem je to první generace lidských práv, která zajistila svobodu v Evropě. 
  

       

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 9 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 10 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...