Recenze: Emil Hakl - Let čarodějnice

Let čarodějnice je druhý román jednoho z nejzajímavějších současných autorů Emila Hakla (1958). Autor se zatím nejvíce proslavil novelou O rodičích a dětech (2002), za niž získal cenu Magnesia Litera a kterou zfilmoval Vladimír Michálek. Kromě ní vydal mj. knihu povídek O létajících objektech (2004) a román Intimní schránka Sabriny Black (2002).

S tím má Let čarodějnice (skoro) společné prostředí, byť tentokrát to není reklamní agentura, ale společenský týdeník či obecněji svět médií. Samo pracovní prostředí ale až tak důležité není - postavy vykonávají práci, která jim sice není protivná, ale bez níž by se jak okolní svět, tak postavy samy docela dobře obešly - kdyby nepotřebovaly peníze.

To je celkem běžná a všední situace a ani hlavní hrdina románu Let čarodějnice, vystupující pod nejrůznějšími veselými i obvyklejšími jmény - např. Blboš, Pyšan, Karel aj., není na počátku ničím výjimečný; rozvedený editor společenského magazínu, do práce si krátí cestu přes nákupní centrum, v práci si (kromě vlastní práce, jež se také popisuje) povídá s kolegyněmi a nabízí jim zákusky, z práce chodí na kafe s kamarádkou Barunkou, občas spí u ní, skoro nikdy s ní, občas chodí za matkou…

Jednou si ale koupí nůž a brzy na to ho použije - zabodne ho do člověka, který mu zkříží cestu. Od této chvíle autor zůstává v „rovině všední skutečnosti“ jen částečně. Hrdina sice začíná pátrat po osudu své oběti a bát se spravedlnosti, ale všechny všední věci se dějí jakoby mimochodem a mnohem větší důraz je kladen na věci a děje, které stojí na hranici ne-li uvěřitelného, tak rozhodně toho všedního pražského života - a které jsou mnohem zajímavější: například opojné šištičky, let do Lisabonu, láska v Lisabonu, cesta s vlídnou čarodějnicí do středu země a zase zpátky…

Psát o životě hlavního hrdiny po osudovém bodnutí konkrétněji by znamenalo ochudit čtenáře o strhující proud vyprávění, který ho do sebe vtáhne a nepustí, dokud nedočte do poslední stránky. Jeden příklad ale uvedu. V knize hrají poměrně velkou roli opojné šištičky - nastrouhané do míchaných vajíček způsobují úžasné šestihodinové halucinace. Ty jsou popsané tak sugestivně, že jsem při čtení měla pocit, že ony halucinace skutečně prožívám, že jsem opravdu ony šištičky ochutnala, ovšem bez nepříjemných vedlejších příznaků. Možnost „legálního fetování“ ovšem zdaleka není tím hlavním důvodem, proč si Haklův román přečíst.

Tím hlavním pro mě byla lidská sounáležitost a jakási prazákladní dobrota jeho postav, byť jak postavy, tak jejich činy a vztahy mají daleko k dokonalosti. „A pak už jsem jen vyhlížel ven z vozu a registroval, jak mě pozvolna naplňuje bezdůvodné dopolední štěstí,“ říká hrdina v poslední větě knihy - a přesně ten pocit mě naplňoval při jejím čtení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...