Recenze: Invaze 68

Invazi v srpnu 1968 dokumentovala řada českých a zahraničních fotografů. Žádnému z nich se ji však nepodařilo zachytit v takové intenzitě a rozsahu jako Josefu Koudelkovi. Jeho fotografie, stále nevídaně silné a zároveň udivující svou formální dokonalostí, jsou nyní k vidění na Staroměstské radnici.

Josef Koudelka, narozený v roce 1938 v moravských Boskovicích, je v dnešní době bezesporu nejslavnějším žijícím, tvořícím a publikujícím českým fotografem světového věhlasu a významu. Pro většinu z nás, a výstava Invaze 68 to jen potvrzuje a ve vší počestnosti využívá, je hlavním fotografem oněch několika vzrušujících dnů od 21. srpna 1968.

Pro poučeného diváka je však tvůrčím fotografem neuvěřitelného rozsahu a kvality pohledu - pamatujeme si na jeho počátky jako vzrušeného divadelního fotografa, světového ohlasu dobyli již jeho Cikáni. Kvalitu vidění pak prohloubila účast na velkém projektu DATART, panoramatickými fotografiemi dokumentovaná devastace země v oblasti českých Sudet anebo poezií Czeslawa Milosze předznamenaná série Exily. Krajině, jejímu životu i znásilňování se věnuje i v dalších fotografických sériích (zejména v Chaosu - 1999). Je nositelem bezpočtu světových cen, vydal dvě desítky fotografických publikací, účastnil se celé série velkých mezinárodních fotografických výstav, je členem agentury Magnum.

Šedivost dní, ve skutečnosti rozpálených 

Celá výstava kopíruje, samozřejmě ve větším formátu, knihu, kterou vydalo nakladatelství TORST a kterou uvádí k výročí ruské invaze v Čechách na světový trh. Není to první publikace, která s tímto tématem Koudelkovi vyšla, je však bezesporu nejrozsáhlejší. Celá řada fotografií z tohoto souboru žila svůj vlastní život desítky let, často nepodepsána či pod tehdejším Koudelkovým podpisovým znakem P.P. Máme je teď opět pohromadě, a přes obavy některých odborných kritiků a znalců, že obrovský rozsah (249 děl) ublíží kvalitě celé prezentace, lze konstatovat, že síla a pro nás navíc obsah sdělení stále fungují.

Invaze 68

Staroměstská radnice, do 10. září 

Otevřeno denně 10:00-18:00, v pondělí od 11:00

Možná, že čas částečně odvál ono hořké citové zaujetí účastníků (a velmi často i statistů na fotografiích zachycených) a že máme více času ohodnotit nejen formální stránku záběrů, fantastickou kompozici, tempo, v jakém musel Koudelka tenkrát pracovat, ale také dokumentární hodnotu snímků. Můžeme se (a vlastně i musíme) zamyslet nad tváří zobrazovaného města, nad celou atmosférou tehdejší komunismem už dvacet let modelované a znásilňované Prahy. Již nejsme šokováni přítomností tanků v ulicích, pozorujeme výrazy lidí, jejich oblečení, sledujeme v klidu ruské vojáky a jejich tváře, onu podivnou šedivost ve skutečnosti rozpálených horkých srpnových odpolední.

Zastavte se, je to stále stejný Koudelka, ale čas mu dal nový rozměr. A vyberte si sami z nabízeného materiálu vlastní top-ten. Je z čeho.