Národní divadlo v Praze uvedlo Janáčkovu operu Věc Makropulos

Praha - Nekončícím potleskem skončila premiéra opery Věc Makropulos Leoše Janáčka. V novém nastudování ji dnes představilo Národní divadlo v Praze. Režisérem inscenace byl světově uznávaný americký režisér Christopher Alden. Hudbu nastudoval mladý český dirigent Tomáš Hanus. Dílo na motivy známého románu Karla Čapka vypráví o lásce, životě a touze po nesmrtelnosti i únavě a strachu z ní. Inspirovala se jimi i scéna, která strohou barevností i hrou světel a stínů evokovala "posmrtný" život hlavní ženské postavy.

Hlavní part zpěvačky Emilie Marty-Eliny Makropulos, žijící díky elixíru života přes 300 let, byl svěřen německé sopranistce Gun-Brit Barkminové, která spolu s tvůrci inscenace sklidila největší uznání. Roli Alberta Gregora ztvárnil italský tenorista Gianluca Zampieri a solicitátora Vítka Jan Markvart. Kostýmy jsou dílem britské návrhářky Sue Willmingtonové.

Existenciální opera se odehrává ve 20. letech 20. století, do tohoto inscenátoři také situovali základní výtvarnou podobu díla. Scénu tvořil funkcionalistický interiér, kterému dominovaly šedé a černé barvy i umělé osvětlení. Doplňovaly jej velké hodiny na stěně, jejichž ručičky neznatelně odměřovaly čas.

Druhé dějství například výrazně ozdobily desítky květin, které jakoby připomínaly hrob a nesmrtelný život Eliny Makropulos. Inscenací „procházeli“ muži, kteří představovali stovky partnerů v životě Makropulos a i hlasy ze záhrobí. K rozklíčování jejího složitého života, zápletek a jmen využívali aktéři velkou tabuli, na kterou souvislosti vypisovali křídou.

Alden o sobě tvrdí, že je typ režiséra, jenž usiluje o osobní výklad díla. Snaží se zbavit všech nánosů konvencí a tradice, aby prý mohl „proniknout co nejhlouběji do tkáně samotné opery.“ Představuje generaci modernistických režisérů, k nimž patří například i Robert Wilson nebo Peter Sellars. Aldenův bratr David, jeho jednovaječné dvojče, je mimo jiné rovněž slavným režisérem.

Pro režiséra Aldena, který už stejné Janáčkovo dílo připravil v roce 2006 v Anglické národní opeře v Londýně, byla ale příprava režie opery v českém jazyce debutem.

„Věc Makropulos se dotýká problémů, s nimiž se musíme vyrovnat všichni: jaká je naše identita, kdo jsme ve vztahu ke svým rodičům a odkazu, který nám v dětství předávají, který si nějak osvojíme a na jehož základě formujeme své vlastní osobnosti a životy - to je silné téma opery,“ prohlásil Alden v tisku.

Opera bude uvedena na scéně Národního divadla pouze šestkrát

vedle premiérových představení ještě 28. prosince, 17. ledna a 1. a 21. února. Do Národního divadla se vrací po bezmála devíti letech. Jde o šestou inscenaci v historii první domácí scény. Poprvé byla opera Věc Makropulos uvedena 18. prosince 1926 v Národním divadle v Brně.

Christopher Alden
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 21 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
včera v 11:35

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...