Recenze: Ocas ještěrky - Na pomezí reality a snu

Je velmi těžké popsat děj filmu Ocas ještěrky. Jeho začátkem i koncem je vnější situace devětadvacetiletého Josefa Bárty, který se možná vlivem nepříznivé věštby z dětství či aktuálně neutěšené rodinné situace ocitá zcela sám a bez prostředků. To, co se děje mezi oběma mezníky, je spíše existenciální hrdinovo hledání sebe sama za pomoci archanděla Gabriela v lidské podobě ve snově obrazové formě.

Josef a Gabriel ve městě i na venkově

Hrdinovo vnitřní putování od sebe k sobě je vyjádřeno prostředím, která prochází. Zpočátku se Josef nachází na pražském žižkovském sídlišti v podobě lidského mraveniště, snímaného hlavně v noci, což ještě zdůrazňuje jeho osamělost. Tento pocit vyvržení z lidské společnosti je zdůrazněn i prostředím opuštěné dílny technických přístrojů, kam za hrdinou zavítá jen podivný chlapík v bílé mikině s příznačným jménem Gabriel. Tento archanděl v lidské podobě Josefa po celou dobu doprovází, i když dlouho není jasné, zda mu pomáhá nebo škodí.

Navenek je Gabriel průvodcem pasivním, ale v rozhodujících chvílích instinktivně odvrací hrozící překážky. Nejedná se jenom o zaplacení Josefova dluhu na diskotéce, ale i o archandělovo varování vůči počínajícímu vztahu mezi hrdinou a jeho kolegyní z práce, zoufale toužící po troše lásky. Gabriel se zdá Josefa provokovat k činnosti, přitom do ní sám nijak aktivně nezasahuje. Možná představuje Josefovo svědomí, zvolna se probouzející k sobě.

Městská temnota první části filmu je posléze vystřídána poeticky vykresleným prostředím venkova, kde Josef objevuje možné řešení své osobní situace v podobě dívky Olivy. Záhy se zaplétá i do její složité situace s alkoholickým otcem a grobiánským ex-přítelem. Ať se hrdina vrhne, kam chce, nemůže se zkrátka zbavit onoho zlověstného symbolu věštby, zosobněné reálnou všudypřítomností poťouchle pasivního Gabriela a snu svého skoku z mostu do vody. Vnitřní nejasné putování k sobě se zdá být úspěšné ve finální scéně, kdy hrdina přisedá do autobusu ke krásné přítelkyni, slibující nový a hlavně minulostí nezatížený začátek.

Scénář a režie jako ocas ještěrky

Umělecky ambiciózní projekt filmu, pohybujícím se na pomezí reality a snu je bohužel nejasně neuchopitelný jako ocas ještěrky. Chcete-li se na ní podívat zblízka, ještěrka s sebou mrskne a zmizí, takže si kolikrát ani nejsme jisti, že jsme ji viděli. Film působí velmi napínavě a v mnohém jinotajně, což se bohužel absencí vnějšího děje trochu omrzí. Ke zmatku monotónní stylové snovosti navíc přispívá i nesourodost stylová. Část městská a venkovská připomínají jakoby dva rozdílné filmy, spojené omylem střihače dohromady. Po strastiplném vnitřním putování hrdiny k sobě samému vyznívá trochu jako z nouze ctnost nepříliš přesvědčivý konec, kdy hrdina zázračně potkává krásnou dívku v posledních několika záběrech náhodou v autobuse.

Ačkoliv nelze upřít tvůrcům velkou odvahu v realizaci takto složitého námětu, navíc v podmínkách současné komerční produkce, stylová nesourodost filmu bohužel škodí a to po stránce obsahové i vizuální.

Postavy:

Obecně lze říci, že herečtí představitelé působí atraktivně, i když každý jaksi sám za sebe. Každý z herců vytváří postavu jakoby nezávisle na ostatních, postavu nekomunikující s nikým jiným než se sebou samou. V tom důsledku sledujeme přehlídku skvělých typů, nijak nerozvedených a vzájemně se neovlivňujících. Každá z postav je ve filmu sama a za sebe, přičemž nahlédnutí do dílu samoty hlavního hrdiny v podání Davida Švehlíka je přirozeně nejhlubší. Jeho postava ale působí jakoby uměle v poloze navenek pohledného chlapíka v nejlepších letech s bloudivým nitrem.

Na této úrovni zdařile asistuje Karel Zima coby poťouchle neprůstřelný archanděl Gabriel ve sněhobílé mikině s kapucou. Lidsky daleko živěji vyznívá venkovsky prostá Oliva makedonské herečky (Veronica Nedeska), i když nejzajímavější postavou filmu je Josefova kolegyně z práce Marie Durnové. Její kuchařka s beznadějně neutěšeným soukromým životem působí nejopravdověji navzdory malému prostoru možná proto, že je nejlidštější.

Ocas ještěrky je zvláštní film. Jeho snovou atmosféru a nejednoznačné významy ocení spíše ti hloubavější, kterým nebude vadit ono balancování na hranici reality a snu od začátku do konce.

Ocas ještěrky

Režie: Ivo Trajkov, Hrají: David Švehlík (Josef Bárta), Karel Zima (Gabriel),  Verica Nedeska (Oliva), Marie Durnová (kolegyně).

  • Ocas ještěrky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/607/60613.jpg
  • Ocas ještěrky autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/607/60610.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánovčera v 22:52

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...