„Třetí odboj v dnešní době neznáme,“ potvrzuje Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů, „nevíme přesně o jeho rozsahu, je to fenomén, který čeká na své poznání.“ Protikomunistický, tzv. třetí odboj představuje muzeum návštěvníkům ve fotografiích, dokumentech i v předmětech.
Většina písemností, například falešných dokumentů, kterými byli kurýři vybavováni v zahraničí, pocházejí z archivu STB, případně od pamětníků. Trojrozměrné exponáty pak z Muzea Policie ČR a z Vojenského historického ústavu. „Informace z archivu zahraničních zpravodajských služeb jsou prakticky nepřístupné. Pohled, který máme, je do určité míry kusý,“ říká o výstavě její kurátor Prokop Tomek.
Protikomustický (třetí) odboj je chápán jako konkrétní aktivní ozbrojené, zpravodajské nebo sabotážní akce v letech 1948 až 1956. Aktéry byli z vlastní vůle občané žijící na území Československa nebo uprchlíci.
Odboj vznikal mnohdy zcela spontánně, pokud byl organizován, jednalo se o řízení nepříliš koordinovanými středisky v zahraničí.
