Ironie a soucit. Charlie Chaplin byl velkým humanistou

Hollywood - Byl nejslavnějším klaunem všech dob, který vyvolával smích i pláč. Charles Chaplin, narozený 16. dubna 1889 v Londýně, ve svých figurkách tuláka či diktátora víc než kdo jiný ovlivnil rodící se filmové umění. Filmy vytvářel od námětů přes scénář a režii až po hraní v hlavní roli. Charlie Chaplin se narodil před 125 lety.

První profesionální smlouvu dostal ve 12 letech jako divadelní a kabaretní herec. Společnost Keyston, kam nastoupil počátkem roku 1914, chrlila grotesku za groteskou, a když od ní v listopadu téhož roku odcházel ke společnosti Essenay, měl za sebou 35 filmů. Pajdavého tuláka s buřinkou znal najednou kdekdo. Jeho zrození sám popsal takto: „V okamžiku, kdy jsem se oblékl, kostým a maska mi vnukly jeho osobnost. Začal jsem se do něj vciťovat a ve chvíli, kdy jsem vkročil před kameru, rozehrál se mi samostatným životem.“

Osud nízkých společenských vrstev

Tajemství jeho úspěchu bylo v tom, že pochopil, že film je umění určené nikoliv milionářům, ale dělníkům a ženám v domácnosti, kteří musí hrdinovi fandit. A své diváky znal důvěrně, neboť sám v podobném chudém prostředí vyrostl. „Valná většina publika v prvním desetiletí byli lidé z nízkých společenských vrstev, bylo tam i hodně imigrantů. On jim byl blízký tím, že jakoby naplňoval jejich osud,“ říká filmový historik Věroslav Hába.

Charlie Chaplin, 1910
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA/JT Vintage

V roce 1919 založil v Americe společnost United Artists a o rok později už měl za sebou 67 grotesek. A pak natočil Kida, jeden ze svých nejslavnějších filmů, příběh tuláka a malého opuštěného chlapce: „Chci natočit vážný film, který pod komickými epizodami bude skrývat ironii, soucit a satiru,“ říkal Chaplin. A Ives Durand, zakladatel Chaplinova muzea, k tomu doplňuje: „Jeho tvorba byla k smíchu a přitom dojemná. Charlie Chaplin byl velkým humanistou. Jeho filmy byly velmi sociální a lidské.“ 

V Americe však Chaplin dráždil neuspořádaným sexuálním životem, svatbami s mladičkými dívkami, dramatickými rozvody nebo okázalým bohatstvím. Ale především rozčiloval filmy: Když hrdinou snímku Poutník (1923) udělal vězně ze Sing-Singu, tisk žádal, aby Chaplin šel za mříže. Dáma z Paříže z téhož roku byla v několika amerických státech zakázána. Prvním mluveným filmem byla útočná satira na Hitlera, Mussoliniho a jejich režimy Diktátor (1940). „Nebyl jen geniálním režisérem, ale byl to hrdina. Natočil Diktátora a dokázal, že se lidé smáli Hitlerovi,“ zdůrazňuje jeho dcera, herečka Geraldine Chaplinová.

V hledáčku FBI

Druhou světovou válku střídá válka studená a Amerikou se šíří strach z komunismu. Chaplin, už dříve kritizovaný částí tisku pro své levicové názory, se dostává do hledáčku Výboru pro neamerickou činnost. FBI na něj vede složku už od roku 1947 a její šéf Edgar J. Hoover je proti němu osobně zaměřen. „Roku 1952 odjíždí na premiéru do Londýna a během cesty parníkem mu přichází telegram, že bude muset požádat o revokaci vstupu do Spojených států. Protože je ten spor už tak vyhraněn a on je hrdý, tak odmítne a rozhoduje se okamžitě, že zůstane v Evropě,“ vypráví Hába.

Od roku 1952 se tedy usadil nedaleko švýcarského Lausanne. Někdejší divoký milostný život nahradil manželstvím s o 36 mladší Oonou O'Neilovou, která mu porodila několik dětí. Do USA se triumfálně vrátil roku 1972, kdy dostal čestného Oscara za celoživotní dílo. Když ho o tři roky později britská královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu, byl už Charlie Chaplin žijící legendou. Šlechtického titulu si muž, který v dětství poznal i chudobinec, užíval dva roky. Zemřel 25. prosince 1977 ve Vevey u Lausanne.