Novým ředitelem Českých center je Michael W. Pospíšil

Praha - Novým ředitelem Českých center se stal Michael W. Pospíšil, dosavadní šéf Českého centra v Sofii. K 15. září ho jmenoval ministr zahraničních věcí Jan Kohout. Pospíšil absolvoval pražskou FAMU a od roku 1980 žil v zahraničí, především v Paříži. V roce 2005 ho francouzský ministr kultury jmenoval Rytířem Řádu umění a literatury.

„Po Sofii a dříve mnoha letech v Paříži se ocitám po 29 letech života strávených většinou v zahraničí zpět v České republice. Oblast veřejné a kulturní diplomacie, v níž se pohybuji řadu let, je mi blízká. Rád bych navázal na úspěšnou práci svých předchůdců a celého týmu Českých center v Praze i v zahraničí,“ komentoval své jmenování Pospíšil. „Je to výzva, kterou rád přijímám. Udělám vše, co je v mých silách, pro její úspěšné naplnění,“ dodal v souvislosti s tím, že přichází v době finanční krize.

Pospíšil ve funkci vystřídá Jaroslava Kantůrka, který po dvanáctiletém působení v Českých centrech v Haagu, Stockholmu a pražském ústředí Česká centra opouští.

Pospíšil od dětství hrál v mnoha českých filmech (např. Až přijde kocour), v roce 1980 absolvoval na katedře režie a dokumentárního filmu na pražské FAMU. Tentýž rok odešel do Francie, kde dvacet let působil jako režisér, producent, scenárista, kameraman, střihač a novinář. V roce 2000 nastoupil v hodnosti velvyslaneckého rady na pozici ředitele Českého centra v Paříži. Zde založil mezinárodní jazzový festival JAZZYCOLORS a spoluzakládal asociaci zahraničních kulturních institutů ve Francii FICEP.  V roce 2007 se stal ředitelem Českého centra v Sofii.

Posláním Českých center je především rozvoj kulturního dialogu se zahraniční veřejností a podpora prezentace země ve všech oblastech kultury, vědy a školství, obchodu a cestovního ruchu. Česká centra působí prostřednictvím 24 poboček v hlavních světových metropolích v 21 zemích tří kontinentů. Česká centra jsou příspěvkovou organizací ministerstva zahraničních věcí. Síť Českých center během předsednického půlroku uskutečnila přes 1 500 akcí, které zhlédlo přes jeden milion návštěvníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 12 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 14 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 17 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 23 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...