Penderecki nejdřív provokoval „klasiky“ avantgardou, pak podráždil avantgardisty svým náhlým příklonem k neoromantismu. Mezinárodní věhlas jako dirigent získal zejména během koncertních turné po celém světě. To bylo už v době, kdy působil jako profesor na Yaleské univerzitě. Je považován za tvůrce sonorismu.
Sonorismus se vyznačuje režií nových zvuků (klastry, glissanda, klapoty, elektronicky vyráběné zvuky), které jsou používány v rámci tradičních hudebních forem.
Hudbu, která by se měla líbit všem, Krzysztof Penderecki však neskládal nikdy. „Opustil jsem avantgardu, protože avantgarda opustila hudbu. Vydal jsem se svou vlastní cestou a začal jsem se zabývat sakrální hudbou,“ komentuje své hudební obraty sám skladatel. Aktuálně se sedmasedmdesátiletý skladatel věnuje kompozici velkého orchestrálního díla na počest takříkajíc kolegy, polského velikána Fryderyka Chopina.