Praha – Pokud by bylo potřeba přenést Havlovu osobnost do grafické podoby, bylo by to bezpochyby srdce, které se stalo součástí jeho podpisu. Svého času viselo na Pražském hradě neonové srdce, které vytvořil výtvarník Jiří David. Tento projekt vyvolal mnoho rozporuplných reakcí, ale samotného Havla víceméně pobavil, jak v rozhovoru pro ČT24 připomněl autor neonu.
Tečkou za Havlovým podpisem bývalo srdce
„Je zapotřebí upozornit, že když jsem pracoval na tomto projektu, tak to nebyla ilustrace jeho tečky k podpisu, ale to, že se to sešlo, bylo moc zajímavé. My jsme s Václavem Havlem o mé práci hodně diskutovali, o tom, kde by měla být umístěna, jak to asi bude přijato, jakým způsobem ji prezentovat. Oba jsme ten symbol chápali velice otevřeně v rámci společnosti, ke které to bylo směřováno. Proto mě docela překvapily pozdější některé negativní reakce,“ prozradil na začátku rozhovoru Jiří David.
Výtvarník dále upozornil na to, že Havel rozhodně nebyl iniciátorem projektu srdce. „Když jsem instaloval Trnovou korunu na střeše Rudolfina a koukal jsem se po Praze, tak mě napadlo, že by bylo zajímavé na Hradě něco udělat. Tak jsem oslovil prezidentskou kancelář, načež jsem se sešel s Havlem, který byl k různým uměleckým projektům velice otevřený. Myslím si, že je důležité připomenout, že on byl také umělec, protože mám dojem, že si ho v posledních dnech přisvojili pouze politici. Politika ve veřejném prostoru má pochopitelně své místo, ale je tady i občanská společnost, která se hlásí k jeho myšlenkám,“ dodal výtvarník, který také upozornil na to, že Havel uměl sám sebe reflektovat v obou rolích, jak coby politika, tak i umělce.
Rozhovor s Jiřím Davidem (zdroj: ČT24)
„Smysl pro absurdno se zcela zjevně promítal i do jeho politického života i k posuzování sebe samého v něm. Když jsem měl tu možnost být s ním kdysi osobně po delší dobu, tak jsem měl pocit, že na své postavení vždy hleděl s lehkým nadhledem. Co se týká estetického kódu Václava Havla, daly se zde vysledovat určité limity. To znamená, že jeho pohled na umění byl 'omezen' vlastní zkušeností a akcentováním mluveného slova, ale vizuální umění dokázal reflektovat, uměl ho vnímat, ovšem některé věci už byly nad jeho rámec, což je logické a pochopitelné,“ zamýšlel se Jiří David.
Jiří David:
„Je možné, že srdce jako symbol osobnosti Václava Havla je už trochu zprofanované, ale nevím, jestli jeho laskavost spojená s určitou skromností by nalezla nějaký vhodnější.“