Andělský podíl vyzunkli loseři z Glasgowa

Tuhle rundu platí Ken Loach. Jeho pozvání na nečekaně řízného panáka má zpočátku nahořklé, přímořské, sociální aroma (s přídechem rozinek, rašeliny a glasgowské periférie), což u Kena zas až tak nepřekvapuje. To, co vás možná (a snad i příjemně) zaskočí, je, že při druhém napití ucítíte zpočátku jen docela lehce jako závan kouře, jakoby probleskla sem tam sherry, sušené ovoce a naděje, a když už tuhle lehce hořkosladkou chuť na patře téměř ztrácíte, zaplaví vás vzápětí rozverně jantarová chuť komediální nadsázky a potom dlouhé a suché dokončení, okořeněné něčím jako happy end a také vůní amerického dubu (neboť tenhle panák zrál evidentně v tom správném sudu). Prostě dobré letní filmové napití, po kterém vás hlava bolet nebude a svět vám bude na chvíli připadat o něco lepší, než je.

Zkušený režisér Ken Loach (Kes, Lůza, Hledá se Eric) už nejednou dokázal, že umí točit filmy, nemá rád falešně šťastné konce a ujíždí na sociálních dramatech. Ale navzdory této zátěži má také britský smysl pro humor (jinak by řada jeho opusů byla na mašli), který v tomto případě není zas až tak suchý, neboť se tu rozlévá kvalitní whisky (soudek za více než mega v librách, panák - raději to nepočítejte). Skoro to tak vypadá, že chtěl tentokrát udělat radost sobě i nám. A tak si (možná?) otevřel láhev výběrové skotské Ardbeg Supernova (s chutí soli, pepře, čokolády, chilli a čerstvě pražené kávy), z níž na něj dýchlo malinko dehtové aroma doutníkového dýmu, a rukou lehkou, radostnou a tradičně řemeslně zručnou natočil tenhle (na něj nezvykle optimistický) film, který si z Cannes odnesl Velkou cenu poroty a na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech obsadil druhé místo v průběžné divácké soutěži.

Vyvalte sud!

Tentokrát se Loach zbytečně nerozkecává a tak se dřív, než do sebe hodíte první štamprli, seznámíte s partičkou ztracených existencí, jimž sudičky v téhle sociální pohádce nadělily permanentí skluz po šikmé ploše. Jediný dočasný džob, který má tahle čtyřka na dohled, jsou veřejně prospěšné práce, k nimž byli odsouzeni za opileckou klauniádu v kolejišti (pako Albert), krádež papouška (kleptomanka Mo), prznění Wellingtonova pomníku (úchyl Rhino) a opakovanou agresivitu a násilí (což je případ dvacetiletého recidivisty Robbieho, který má rozdané špatné karty, kam se podíváš, a když se sjede kokainem, je lepší se mu vyhnout).

Právě propuštěný z lochu za předchozí násilí se Robbie v teplácích bezvýchodně potlouká po ulicích a vzápětí se dopouští dalšího - a k tomu čeká dítě se svojí přítelkyní, jejíž drsná rodina majitele nočních klubů v East Endu ho nenávidí a považuje za přebytečného sráče, který tu jen zabírá místo. Klasicky „loachovsky“ rozehrané sociální, „outdsiderovské“ drama, na jehož konci najdou zmuchlané Robbieho tělo někde mezi popelnicemi, říkáte si po tomhle nevlídném prologu – a překvapivě nebudete mít pravdu. 

  • Andělský podíl zdroj: Aerofilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3798/379783.jpg
  • Andělský podíl zdroj: Aerofilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3798/379782.jpg
  • Andělský podíl zdroj: Aerofilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3798/379781.jpg
  • Andělský podíl zdroj: Aerofilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3798/379785.jpg

Za svoji poslední nakládačku vyfasoval Robbie tři sta hodin veřejně prospěšných prací, kde se se svojí pozdější partou poprvé sešel, ale hlavně poznal šéfa Harryho, který mu hodil záchranné lano, naučil ho pít whisky a vzal (i s ostatními) na posvátné místo - do palírny. Zapařovací káď, kvasírna, srdce palírny - destilovna - a sudy z amerického dubu, kde dozrává pití za balík pro sběratele. Robbie má degustační talent a cítí, že tohle je místo, kde by mohl začít nový život. Ale pak narazil na zprávu o nalezení unikátního soudku s legendární skotskou Malt Mill a chystané aukci za megasumu, která má zlomit všechny rekordy. A ucítil, že tohle je jeho velká šance…

Řachněte čep!

Během zrání whisky se ze sudu odpaří každý rok asi dvě procenta obsahu. Pověst praví, že to jde na triko andělů, kteří bdí nad sudy, ale ani oni nedokáží tomuhle nebeskému pitivu odolat. Tak se zrodilo v branži běžně užívané rčení „andělský podíl“, na kterém se podnikavý koumák Robbie chce tentokrát výrazně přiživit.

Zkušený filmový veterán Ken Loach se mohl opřít o slušný scénář s nekomplikovaným příběhem, sympatickým ústředním (anti)hrdinou a dobře napsanými charaktery i dialogy, který na rozdíl od vinařské Bokovky tentokrát nalévá milovníkům tvrdých destilátů. A na rozdíl od většiny Loachových opusů je to tentokrát spíše o naději a druhé šanci, což zároveň znamená, že více vzdálené od reality, ale zato blíže konejšivému hlazení filmového diváka. Díky tomuto přístupu sice tahle story sem tam balancuje na příliš didaktické hraně (expresivní úvaha o druhé polovině dětského mozku, která je v rukou rodičů či překvapivé zjištění, že „šanci bejt mimino máš jen jednou“), stejně tak prozření bytostného hajzlíka Robbieho nemá příliš kredibilní a dotažený background, zato vás potěší (nejste-li Skotem přivyklým na kilt) úsměvnou a laskavou atmosférou, pointující bezstarostnou jízdou do lepšího života. 

  • Andělský podíl zdroj: Aerofilm
  • Andělský podíl zdroj: Aerofilms

Jsou to magoři, rváči, feťáci a zloději a Loach vás tentokrát nenutí brodit se s nimi v bahně, ale tak nějak vás posune na jejich stranu a vám je tam s nimi (navzdory tomu, jací jsou) docela dobře – a to v neposlední řadě díky sympatickým, bezprostředním a kontaktním projevům civilních herců, o kterých jste předtím zřejmě ještě nikdy neslyšeli.

Nalijte panáka a zmáčkněte dudy!

S jistým (značným) zjednoduším lze říci, že tahle sociální hříčka je něco mezi Trainspottingem a Do naha, ale vůbec nejlepší bude, když si nebudete komplikovat situaci srovnáváním a horečnatým přemítáním o tom, zda je vůbec možné takto napasovat na sebe komedii a sociální drama, a o čem že vlastně Andělský podíl je. O sociální determinaci outsiderů, kterou lze překonat jen pohádkově idealizovaným aranžmá, o tom, jak snadno lze fandit gaunerům a jak je hrdina s klasickými parametry vlastně již přežitkem? Nebo je to všechno jen rafinovaná reklama na nejsofistikovanější nápoj na světě - whisky?

Myslím, že Ken Loach tentokrát nechtěl, abyste si kladli otázky a hledali odpovědi. Vlastně chtěl daleko víc, totiž aby vám s ním (a s nimi) bylo dobře. A to fakt není zas tak velký problém. Obzvlášť když si necháte nalít něco z toho, co po nájezdu Robbieho party ještě zbylo v jedné z nejstarších skotských palíren Balblair. Kdybyste se rozhodli zajet, nachází se ve vesnici Edderton v kraji Ross-shire, produkuje čistou sladovou whisky a občas se tam najde opravdu zajímavý, zatoulaný soudek. Tak prubněte třeba ten, který vám nabídne živou vodu barvy oranžového pískovce, jež má delikátní a suchý charakter a jemnou dubovou příchuť s náznakem mořských řas.

Tenhle panák, který vám Ken Loach nalije, vás nesežehne, ale na nějakou (zřejmě ne příliš dlouhou) dobu příjemně naladí, protože je v něm naděje, optimismus a život. Tak nezapomeňte zajít!

ANDĚLSKÝ PODÍL / ANGELS' SHARE. Velká Británie/Francie/Belgie/Itálie 2012, 106 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie: Ken Loach. Scénář: Paul Laverty. Kamera: Robbie Ryan. Hrají: Paul Brannigan (Robbie), John Henshaw (Harry), Gary Maitland (Albert), Jasmin Rigginsová (Mo), William Ruane (Rhino). V kinech od 26. července 2012.

Vydáno pod