Praha - Kapela Imodium už svých křtů zažila několik. Ještě nikdy se ale asi nevystrojila do sladěných černobílých košil a trik. No co, vždyť i kytaristova máma říkala, že to je slavnostní příležitost. U kohokoliv jiného by asi košile zůstaly nažehlené a naškrobené. Ne tak u Imodia, kde pot stříkal všude kolem a kde se text písně zpíval z kartonu od pizzy. Nová deska Valerie možná může být nová, parta muzikantů ale naštěstí zůstává stále stejná. Stejně dobrá.
Imodium mají stále co říct. I s Valerií
Rozjezd se v žižkovském Paláci Akropolis trochu táhl už s předkapelou Wild Tides. Tahle parta asi obvykle nikoho nenechává chladným, ale během jejich setu se tentokrát pozvolna naplňovaly spíš okolní bary než sál. Pánové z Imodia následně začali svůj set úvodní skladbou Laní oči z nového alba a v novinkách i nadále pokračovali, takže se publikum ztěžka rozkoukávalo. Probuzení tedy přišlo až později se starými kousky.
Ačkoliv většina přítomných zpěvákovi tvrdila, že Valerii slyšeli celou, nějakou chvíli si na ni asi naživo budou muset zvykat. Oproti starším peckám se zdají skladby ze čtvrté studiovky o něco měkčí, přesto během nich celá banda kolem lídra Thoma řádí se stejně silnou vervou.
A to je na Imodiu právě tolik sympatické. Už dávno se o nich ví, že při živém vystoupení dalece převyšují studiový výkon. Ale sledovat je, s jakou vervou a s jakým nasazením jdou do každého koncertu, se nikdy neomrzí. Všichni čtyři členové věří každému songu, který se jim zrovna rodí zpod nástrojů – ať už je to legendární Mořský Koník, Břehy nebo Žiletko, má lásko, u nich všechno funguje stejně dobře jako poprvé.
Imodium
Hosté si ten večer podávali na pódiu dveře jak v šantánu. Vedle chlapské gardy ze Support Lesbiens, ZakázanÝho Ovoce nebo z producentského týmu zazářila jediná žena – zpěvačka formace Nanosféra Žaneta, která s Thomem odzpívala duet Haló pane. Její dětsky nakřáplý hlas skvěle osvěžil atmosféru, a tak by obě kapely mohly v budoucnu zvážit ještě další spolupráci…
Imodium odehráli klasický energický set, který připomněl, že české klubové scéně ještě mají co říct. Na letních festivalech to bude přinejmenším jedno ze jmen, u kterého nelze čekat nic než kvalitní vystoupení. První řady odcházely z Akropole domů s Thomovým potem na čele a dámské osazenstvo zase s přiblbým úsměvem na rtech. Spokojenost.