V českobudějovické katedrále měla premiéru Curova Stabat Mater
Cura se nechal inspirovat jednou z pěti sekvencí katolické liturgie Jacopone da Todi, jejíž slova vyjadřují bolest matky nad ztrátou syna. Skladba Stabat mater je částí Curova oratoria Ecce homo. Partitura skladby nese datum 1988, jde o dílo tehdy pětadvacetiletého skladatele. Text básně Stabat Mater byl zhudebněn mezi jinými Haydnem, Rossinim, Schubertem, Verdim nebo Janem Jakubem Rybou a Antonínem Dvořákem.
Opus složil Cura v 26 letech – a okamžitě založil. Dalších 25 let čekal na jeho zhudebnění. Dočkal se díky hudebnímu řediteli jihočeských divadelníků Mariu de Rose. „Znám Josého jako skladatele, je to velmi dobrý skladatel, a věděl jsem, že před mnoha lety napsal Stabat Mater, a řekl jsem si: to by byl dobrý nápad, udělat to v katedrále,“ objasnil Mario de Rose.
Liturgický text podle Cury není jenom o Kristu, o Bohu, o něčem, co se nás netýká. Je to o matce, která je pod křížem, na které umíral její syn. „Vzpomeňte si na všechny matky, které držely v náručí své umírající děti ve válečných konfliktech, při epidemii eboly, po činu atentátníka. Zpíváme ji pro všechny lidi,“ uvedl Cura.
„Když mě Mario o ten kus požádal, ptal jsem se ho, jestli bych to neměl přepracovat. Napsal jsem to velmi mladý a dnes mám s hudbou a orchestrem víc zkušeností, ale on řekl, ať se toho nedotýkám,“ řekl Cura. Skladbu nikdy neslyšel, nebyl na zkouškách. „Myslím, že poté, co ji uslyším, budu mít chuť ji radikálně změnit,“ řekl s humorem sobě vlastním.
V Curově Stabat Mater posluchači kromě orchestru a sboru Jihočeského divadla slyšeli řadu sólistů a dětský pěvecký sbor Canzonetta. V sólových partech Mozartova Requiem vystoupila sopranistka Maria Bissová, Dagmar Volfová, WeiLong Tao a Alexandr Beň. Program dnešního večera tvořily dvě duchovní skladby, jež od sebe dělí více než 220 let. Po Curově Stabat mater, to bylo Requiem d moll Wolfganga Amadeuse Mozarta.
Argentinský pěvec José Cura si dokáže svým charismatem, nadáním a bezprostředností získat srdce publika i ocenění odborné kritiky. Přes studium skladby a dirigování v Argentině, sborový zpěv a pobyt v Itálii se dostal ke svému pěveckému debutu ve svých třiceti letech ve Veroně. Zpíval na mnoha slavných scénách, nechyběly mezi nimi Metropolitní opera v New Yorku, Královská opera v Londýně, milánská La Scala ani Vídeňská státní opera. Diváci ho mohli vidět před třemi lety i před českokrumlovskou točnou v Komediantech.
