Praha – Kam umění běžně nemůže, tam ho přivede Miroslav Bambušek. Více než deset let je pro něho výzvou spojovat divadlo s historií a vědou. Jeho inscenace se odehrávají v dolech, muzeích, bunkrech nebo továrnách. Poslední projekt byl poctou Prorokovi elektrického věku Nikolu Teslovi a létaly při něm blesky.
Jednorázový scénický dokument věnoval Bambušek slavnému vynálezci v neděli 23. listopadu. Jako scéna mu posloužil Ústav vysokého napětí v Praze-Běchovicích. „Tesla má na kontě objevy rotačního magnetického pole, elektrického oscilátoru, bezdrátové komunikace, střídavého proudu či fenoménu získávání elektrické energie z okolního prostředí,“ připomněl Bambušek.
Během inscenace demonstrovali specialisté z Laboratoře vysokých napětí, k jejímž oslavám 60. výročí založení projekt patřil, Teslovu teorii v praxi – například na největším evropském transformátoru s výstupem dva miliony voltů nebo na obřím bleskostroji, z něhož vycházejí až dvacetimetrové výboje.
„Není to přednáška, ale další cesta, jak můžeme věci sdělovat,“ podotkl Bambušek k projektu, do něhož z herců zapojil Martina Fingera v roli Nikoly Tesly, Igora Chmelu nebo Boba Mikluše.
Prorok elektrického věku završil pětiletý cyklus Cesty energie, kdy Bambušek v podobně autentických prostředích mapoval vodu, uhlí, ropu a uran. „Nebavilo mě koukat se na umění jako na cosi, co se zabývá samo sebou. Mě zajímalo vtáhnout do umění materie, které se jako umění vymykají,“ vysvětlil motivaci svých site-specific projektů.
Nezdolná energie jej dovede po uzavření cyklu 12. prosince do Národního divadla, kde v premiéře uvede poloscénické provedení opery Nová země. Dílo Ferdinanda Pujmana, manžela budovatelské spisovatelky Marie Pujmanové, pojednává o drsné kolektivizaci sovětské vesnice a bylo prvorepublikovým ministerstvem zakázáno. Národní divadlo jej uvádí jako součást programu k připomínkám 25. výročí sametové revoluce.
