Hogarth (1697–1764) položil základní kameny moderní karikatury. Na paškál si bral město a společnost, alkohol, zločin a trest v Londýně 18. století. Zvláště zžíravým a populárním byla jeho obrazová vyprávění o zhýralém životě člověka, který nazval pokrokem, v listech Vzestup zpustlíka a Vzestup poběhlice. Grafiku jako způsob vyjádření zvolil proto, že se snadno dala rozšiřovat ve vysokých nákladech.
Úpadek společnosti, hmotný i morální, se zrcadlí v pěti výstavních kapitolách s názvy jako Analýza krásy, Úpadek nezastavíš nebo Tváře, škleby, grimasy. Zahrnuty do nich jsou i proměny, jichž Hogarthovo dílo doznalo v řadě pozdějších citacích a reprodukcích, zvláště v 19. století. Přestože vycházel z umělecké tradice své doby, používal moderní a nadčasové prostředky. Způsobem vyprávění a uvažování je dokonce pokládán za zakladatele komiksu a předchůdce filmového vyprávění.
„V jeho díla vidíme témata, která jsou stále aktuální. V použité symbolice integroval do svých komentářů velkou znalost dějin umění a starých mistrů, ale zároveň se vždy věnoval současné situaci moderní společnosti,“ podotkla kurátorka Eva Bendová.
Výstava Nezřízenost bídy i doprovodná publikace jsou prvním komplexnějším zpracováním umělecké osobnosti Williama Hogartha v Čechách. Seznámit se s ní mohou lidé v Konírně paláce Kinských od 5. prosince do 8. března.
