Karlovarský kraj chystá opravu rašelinového pavilonu u Císařských lázní za stovky milionů korun

Karlovarský kraj plánuje rekonstrukci bývalého rašelinového pavilonu u Císařských lázní. V zanedbaném objektu by mohlo vzniknout kulturní centrum. Kraj chce na rekonstrukci využít státní dotace, řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

Rašelinový pavilon sloužil původně k zásobování sousedních Císařských lázní léčivou rašelinou. Objekt byl ale dlouhé roky nevyužíván a celkově je i kvůli spodní vodě hodně zdevastovaný, uvedl Kulhánek.

„Proto jsme zvažovali dvě varianty, jak ho opravit. Zdali ho opravit jen co se týká fasády, aby vypadal dobře. Ale vzhledem k tomu, že z národního plánu obnovy jsou do takzvané komponenty kultura alokovány pro kraje peníze na zřízení regionálních kulturních a kreativních center, do kterých využití rašelinového pavilonu dokonale zapadá, tak máme reálnou šanci, že až 80 procent z celkové investice, která je odhadovaná na 100 milionů korun, budeme moci čerpat z národního plánu obnovy,“ uvedl Kulhánek.

Bývalý rašelinový pavilon u Císařských lázní
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

Kraj má asi deset let zpracovanou studii možného využití pavilonu. Na ni chce znovu navázat zpracováním projektu, se kterým by žádal o státní dotaci. Pokud uspěje, mohly by zde vzniknout prostory například pro výstavy, malé koncerty, dílny a podobně. V ideálním případě by se mohla rekonstrukce stihnout zároveň s dokončením oprav Císařských lázní, které mají skončit v roce 2023, doplnil karlovarský hejtman.

Rekonstrukce samotných Císařských lázní, které jsou národní kulturní památkou, má stát podle posledních odhadů 853 milionů korun.

Rekonstrukci objektu připravuje Karlovarský kraj
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Karlovarský kraj

Karavan vnímá svět jako lidé s poruchou autistického spektra, říká režisérka

Českou premiéru má za sebou film Karavan, který po třiceti letech zastoupil tuzemskou kinematografii na festivalu v Cannes. Čeští diváci ho poprvé mohli vidět ve Varech. Snímek Zuzany Kirchnerové, natočený s přispěním České televize, sleduje matku v podání Anny Geislerové vychovávající syna s poruchou autistického spektra. Jeho představitele našli tvůrci v neherci Davidu Vodstrčilovi. Režisérka vycházela z vlastního příběhu, protože ona sama se stará o syna s Downovým syndromem. V kinech se Karavan začne promítat na konci srpna.
11. 7. 2025

Trojan či Čermák představili Neporazitelné, film inspirovaný parahokejisty

Nový český film Neporazitelní bude mít premiéru až v listopadu, tvůrci a herci ale snímek inspirovaný skutečným příběhem z šampionátu v parahokeji přestavili alespoň částečně už na festivalu v Karlových Varech. Vznikl v režii Dana Pánka a tři odlišné hrdiny s humorem bojující s nepřízní osudu si zahráli Ivan Trojan, Hynek Čermák a Tomáš Havlínek. Koproducentem titulu je Česká televize.
11. 7. 2025

Z normalizačního zpěváka se nyní stala ikona. Bebjaka zajímá proč

Režisér Peter Bebjak představil na filmovém festivalu v Karlových Varech životopisný snímek Duchoň o zpěvákovi Karolu Duchoňovi. „Na Slovensku je jeho tvorba fenomén. Z normalizačního zpěváka, který v osmdesátých letech trošku ztratil punc slávy a po své smrti upadl do zapomnění, se najednou před deseti lety stala ikona,“ vysvětlil, co ho na umělcově příběhu zaujalo. „Trendem jednadvacátého století je hudba velmi elektronická a neosobní, ale tato tvorba je živá,“ vysvětluje si současný zájem Duchoňův filmový představitel Vladislav Plevčík. Oba vedli rozhovor s Terezou Willoughby.
9. 7. 2025

Zaměřili jsme se na člověka, podotýká Hollandová k filmu o Kafkovi

„Věděli jsme, že to nemůže být klasická biografie,“ vysvětluje režisérka Agnieszka Hollandová svůj pohled na spisovatele Franze Kafku. Snímek o něm přiblížila na festivalu v Karlových Varech. „Zaměřili jsme se především na člověka,“ upřesnila, proč se názvem filmu stalo jen literátovo křestní jméno – Franz. Hlavní roli ztvárnil německý herec Idan Weiss. Na plátně se objeví i čeští herci, například Kafkovo alter ego hraje Josef Trojan. „Kafka mi pomohl být dobrý pozér,“ přiznal v rozhovoru s Terezou Willoughby. Existenciální knihy četl v patnácti, podobně jako Hollandová. Ta podotkla, v čem si byl spisovatel podobný se současnými mladými lidmi: „Raději psal, než komunikoval přímo.“
9. 7. 2025
Načítání...