Důvěra v českou ekonomiku je nejmenší od doby, kdy v zemi vrcholila covidová epidemie. Letos v září klesla na 89,2 bodu, což je o 4,2 bodu méně než v srpnu, uvedl Český statistický úřad. Menší důvěru v hospodářství mají oproti konci prázdnin podnikatelé i spotřebitelé. Nižší je důvěra i meziročně, loni v září byla na 90,3 bodu.
Premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci v ČSÚ řekl, že vzhledem ke krizím posledních let se není co divit, že je důvěra v budoucnost oslabená. Zároveň je ale přesvědčen, že Česko má to nejhorší za sebou. „Všechna data ukazují, že by se situace měla zlepšit. Ekonomika by v příštím roce měla znovu začít růst. Důvody k optimismu tady nepochybně jsou,“ podotkl.
Zatímco mezi spotřebiteli se snížila důvěra v ekonomiku podruhé za sebou, u podnikatelů skončil v září několikaměsíční růst. Indikátor důvěry podnikatelů se ve srovnání se srpnem snížil o 4,5 bodu, hlavně kvůli poklesu důvěry v průmysl o 7,6 bodu.
„Důvodem je především nepříznivá situace v oblasti automotive, kde podnikatelé očekávají podstatné snížení tempa růstu výrobní činnosti, způsobené mimo jiné výpadky v dodavatelských řetězcích,“ ozřejmil vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Spotřebitelé důvěřují ekonomice méně
Menší důvěru mají podnikatelé i v obchodě a vybraných službách. Zvýšila se ve stavebnictví, ale pouze o 0,6 bodu.
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se v září snížila oproti srpnu o 2,7 bodu. Stejně jako v srpnu ztráceli podle statistického úřadu důvěru v důsledku poklesu své životní úrovně a obav, že se bude hospodářská situace dál zhoršovat.
Respondentů, kteří očekávají v následujícím roce zhoršení celkové ekonomické situace v Česku, bylo oproti srpnu výrazně více. A to přesto, že se téměř nezměnil počet domácností, které vyhlížejí zhoršení své finanční situace. Rovněž podíl respondentů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k pořizování velkých nákupů, zůstal přibližně stejný, uvedli statistici.
Analytici: Ekonomické oživení se odkládá
Analytici považují snížení důvěru v ekonomiku v září za náznak problémů s ekonomickým oživením ve třetím čtvrtletí. „Ani v průběhu třetího čtvrtletí se česká ekonomika nevymanila ze stagnace, kde se držela po celou první polovinu roku. Námi očekávané oživení se vstupem do druhé poloviny roku nenastalo,“ uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek.
Otázkou podle něj je, zda se oživení neodkládá až na příští rok, kdy začne být jasné, zda se podařilo zkrotit inflaci a jaké budou dopady konsolidačního balíčku.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek nepovažuje pokles důvěry v ekonomiku za překvapivý. Poukázal, že problém s nedostatečnou poptávkou má celá eurozóna, na kterou je Česko silně navázané.
Vývoj v Německu je podle řídicí partnerky poradenské společnosti RSM Moniky Marečkové jednoznačným důvodem pro pokles důvěry v automobilovém sektoru. „V době, kdy německá ekonomika a průmysl oslabují, je jasné, že se nálada projeví i u nás. Očekávání jsou ale naštěstí poměrně pozitivní a už v příštím roce by Německo mělo dosáhnout mírného růstu, a pozitivní zprávy snad probudí i české firmy,“ uvedla.
Podle Petra Smutného z PwC Česká republika se ale projevuje i ztráta konkurenceschopnosti firem s okolními trhy. „V poslední době je akcelerován přetrvávající inflací a vysokými úrokovými sazbami. Některé velké průmyslové podniky snižují objem výroby i o desítky procent, hodně se to týká stavebnictví a oborů na něj navázaných. O přibližně deset procent nižší tržby očekávají i obchodníci zaměření na spotřebitele, například dodavatelé elektroniky,“ míní.
- Indikátory důvěry jsou ukazatele, které mezi prvními přinášejí informaci o tom, jak se ekonomice daří.
- Oproti tradičním makroekonomickým ukazatelům typu průmyslové produkce či HDP jsou k dispozici s menším zpožděním, a tak signalizují informace o vývoji ekonomiky poměrně rychle. Jde však o takzvaně měkké ukazatele, protože neříkají přesně, k jak velkým změnám dochází, ale indikují, zda se situace zlepšuje, či zhoršuje.
- Nejběžnější indikátory důvěry používané v tuzemsku zveřejňuje měsíčně Český statistický úřad pod názvem „konjunkturální průzkum“, existují však i další obdobné ukazatele.
- Zdroj: ČBA
