Fed zvýšil úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, jsou nejvýše od roku 2001

Americká centrální banka (Fed) na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila ve snaze snížit inflaci základní úrokovou sazbu podle očekávání o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001. Šéf Fedu Jerome Powell v následných poznámkách nevyloučil další zvýšení úroků v září, bude podle něj záviset na stavu ekonomiky.

Powell zároveň konstatoval, že Fed se na základě hospodářských dat může rozhodnout na příštím zasedání sazby nezměnit. „Výbor bude dál vyhodnocovat dodatečné informace a jejich důsledky pro měnovou politiku,“ uvedla v prohlášení centrální banka.

„Musíme se držet své práce. Myslíme si, že budeme muset nějakou dobu držet politiku na restriktivní úrovni. Musíme být připraveni dále zvyšovat sazby, pokud si budeme myslet, že je to vhodné,“ řekl dále Powell.

Americké hospodářství „neskýtá prostředí, v němž bychom byli ochotni poskytovat výhled“ ohledně budoucích kroků v oblasti sazeb, dodal šéf Fedu. Centrální banka podle něj nicméně neočekává, že se americké hospodářství dostane do recese.

Powell si nemyslí, že Fed letos úrokové sazby sníží. Předpokládá, že se ekonomika vrátí do lepší rovnováhy bez větších škod. „Snižovat sazby budeme, až to bude pohodlné, a to letos nebude,“ řekl dále na tiskové konferenci.

Inflace klesá, trhy jsou klidné

„Zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu bylo trhem očekáváno, proto byla prvotní reakce na měnových trzích nevýrazná,“ konstatoval analytik Tomáš Cverna ze společnosti XTB. „Obecně však platí, že po zvýšení úrokových sazeb se snížil úrokový diferenciál mezi sazbami vyhlášenými Fedem a Českou národní bankou. To může mít za následek postupné oslabování české koruny.“

„Další utažení měnové politiky v USA přitom paradoxně přichází v situaci, kdy je inflace zjevně na sestupu,“ uvedl analytik Marek Pokorný ze společnosti Portu. „Silná ekonomická data za druhý kvartál značí, že růst ekonomiky je vyšší, než se čekalo. Nad očekávání je napjatý i trh práce. Ačkoliv je tedy měnová politika restriktivní, možná stále ne tak dostatečně a dlouho. Je ovšem jen otázkou času, kdy konečně uvidíme inflaci na dvouprocentním cíli.“

Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zpomalil na tři procenta z květnových čtyř procent. Loni v červnu se meziroční míra inflace v USA vyšplhala až na 9,1 procenta, a byla tak nejvýše za více než čtyřicet let. Od té doby postupně klesá.

Americká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla rychleji, než uváděl předchozí odhad. Hrubý domácí produkt (HDP) se v celoročním přepočtu zvýšil o dvě procenta. Předchozí odhad z konce května uváděl růst o 1,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
před 18 hhodinami

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
před 21 hhodinami

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026

Po závislosti na ruském plynu Evropě hrozí závislost na americkém, varuje studie

Členské země Evropské unie se tento týden domluvily na postupném ukončení odběru veškerého plynu z Ruska. Studie německého institutu v této souvislosti varuje, že Evropě hrozí nová plynová závislost, tentokrát na Spojených státech. Právě spolková republika je přitom obzvlášť zranitelná. Kritiku v Německu vyvolal také prodej části klíčové infrastruktury americkému miliardáři Kelcymu Warrenovi.
1. 2. 2026

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
1. 2. 2026
Načítání...