Hospodářskou komoru povede Zdeněk Zajíček, odejde z předsednictva ODS

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Zajíček získal 190 hlasů, jeho protikandidát Martin Pecina 64 hlasů. „Je pro mě velkou ctí a závazkem vést Hospodářskou komoru v období, kdy budou muset v Česku padnout klíčová rozhodnutí o strategických investicích v energetice, dopravní a technické infrastruktuře, ve školství a vzdělávání,“ pronesl Zajíček.

„Na tato rozhodnutí opravdu není mnoho času, pokud chceme zachovat naše hospodářství a podnikání konkurenceschopné,“ upozornil. Pokud se tyto věci nezačnou řešit včas, do deseti let by se dle Zajíčka Česko mohlo dostat do velkých obtíží. „Tady se zaspalo. V tuto chvíli je ten nejvyšší čas — možná, že už je za minutu dvanáct.“

„Je na to třeba najít širokou shodu nejen mezi podnikatelskými a zaměstnavatelskými organizacemi, ale také s odbory a s politickou reprezentací,“ podotkl.

Nahrávám video
Nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS)
Zdroj: ČT24

Jak dodal, komora je připravena se ujmout společně s dalšími podnikatelskými organizacemi provozování Portálu podnikatele, který by se měl stát univerzální digitální branou pro komunikaci se státem pro vyřízení podnikatelských záležitostí. To by podle něj mohl být další dobrý příklad efektivní a vzájemně prospěšné spolupráce mezi státem a soukromým sektorem.  

„Nyní už mohu říct, že Zdeněk Zajíček byl moje priorita, je mi názorově blíž,“ řekl Dlouhý novinářům po sněmu. Zajíčkovy zkušenosti z politiky i z podnikatelského prostředí jsou podle Dlouhého dobrou syntézou předpokladů, které prezident komory má mít. „Bude schopen být dostatečně tvrdý i třeba k ODS,“ podotkl.

Zásadním úkolem pro nové vedení bude podle Dlouhého energetika. „Není tady spokojenost s tím, jak vláda zareagovala na energetickou krizi, nesmí se opakovat cenové šílenství z loňského léta. Musíme mít úplně jiný model, jak se formují ceny na energetickém trhu, a maximální možnou soběstačnost,“ poznamenal.

Na post místopředsedy ODS Zajíček rezignuje

Zajíček na středeční podvečerní konferenci oznámil, že rezignuje na post místopředsedy Občanské demokratické strany, s aktivní politikou chce skončit. Rezignace podle něj začne platit ke středeční půlnoci.

„Aktivní politika pro mě končí. Já se budu věnovat plnohodnotně práci pro hájení zájmů podnikatelů v České republice,“ uvedl Zajíček. Zkušenosti, které v politice získal, využije při prosazování důležitých rozhodnutí, dodal. 

To, že z postu místopředsedy ODS v případě zvolení prezidentem Hospodářské komory odstoupí, Zajíček avizoval už dříve. V současné době je mimo jiné také zastupitelem hlavního města Prahy nebo poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro digitalizaci a eGovernment.

Všechny tyto funkce se Zajíček rozhodl zastávat i nadále. Pokud by ho však limitovaly nebo by ho zástupci vedení Hospodářské komory vybídli k tomu, aby je opustil, je připraven to udělat, řekl. 

Rozšíření prezidia

Sněm zvolil za viceprezidenty znovu Radka Jakubského, Romana Pommera, Tomáše Prouzu a Michala Štefla, nově pak předsedu komorové sekce hospodářské politiky Filipa Dvořáka. Sněm také odsouhlasil rozšíření prezidia o prezidentku České komory fitness Janu Havrdovou. Pokud návrh podnikatelů schválí vláda, bude šestý člen prezidia dodatečně kooptován. Delegáti také učinili Dlouhého čestným prezidentem.

Delegáti poté zvolili za člena představenstva předsedu Hospodářské komory hlavního města Prahy Petra Michala. Pražští podnikatelé tak podle něj budou mít silnější zastoupení při řešení klíčových otázek a projektů s vládou, státními úřady a samosprávami.

Jurečka: Chystáme zrychlení přijetí pracovníků z ciziny

Na sněmu Hospodářské komory také vystoupil Marian Jurečka. Resorty práce a vnitra podle něj připravuje změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků. Česká ekonomika bude ke svému dalšímu rozvoji do roku 2030 potřebovat minimálně 300 tisíc sil z ciziny navíc k těm, které každoročně přicházejí, uvedl. Nedostatek pracovníků hospodářský růst omezuje, dodal vicepremiér. Zaměstnavatelé volají po změně pravidel k získání zaměstnanců z ciziny dlouhodobě.

„Máme připravený za ministerstvo práce návrh, který bude schopen bonifikačním systémem hodnotit firmy z hlediska jejich transparentnosti a férového přístupu k lidem, kteří přicházejí ze třetích zemí, aby bylo díky tomu možné výrazně zrychlit proces,“ nastínil Jurečka.

Podle něj ministerstvo vnitra pracuje pak na své části agendy a zohledňuje bezpečnost. „Věřím, že v letošním roce toto legislativně vyřešíme, abychom dokázali proces zrychlit,“ řekl šéf resortu práce.

Marian Jurečka a Petr Fiala na sněmu Hospodářské komory
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Fiala: Vláda rušila obtěžující opatření

K delegátům sněmu Hospodářské komory, kteří si během dne zvolí nové vedení, promluvil i premiér. „Druhý antibyrokratický balíček budeme schvalovat v nejbližší době, vezmeme návrhy k odstranění byrokracie,“ slíbil. Dodal, že první balíček se zrušením EET či zvýšením limitů pro DPH kabinet prosadil loni. Podle jeho slov vláda rušila pravidla, „která obtěžovala a nepřinášela státu žádné výhody“.

Podle Fialy se druhý balíček zaměří na drobné a střední podnikatele. Zmínil, že balík návrhů chystá i komora. Vyzval k předkládání věcných návrhů. Kabinet je připraven o opatřeních jednat.

Vladimír Dlouhý ve svém úvodním projevu na sněmu vyzval vládu, aby neustoupila v úsilí o konsolidaci veřejných financí. Opozici poprosil o konstruktivní kritiku, podnikatele požádal, aby konsolidaci respektovali. Je to podle něj i v jejich dlouhodobém zájmu.

„Náš relativně vstřícný postoj k právě projednávanému vládnímu konsolidačnímu balíčku odráží chápání makroekonomické stabilizace jako prioritního úkolu vlády v této době. Máme k balíčku samozřejmě připomínky, zvýšení daní nás netěší. Věříme, že v následujících týdnech budou některé naše připomínky brány silně v potaz,“ vyslovil Dlouhý přání.

Upozornil na výrazně pomalé tempo rozhodování státní administrativy při přijímání důležitých opatření nebo zákonů. Jako příklad za všechny zmínil paušální daň. „Tu jsme jako Hospodářská komora představili na sněmu už v roce 2016. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k myšlence přihlásil, trvalo však skoro šest let, než se stala realitou,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 9 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026
Načítání...