Hospodářskou komoru povede Zdeněk Zajíček, odejde z předsednictva ODS

Podnikatelé ve středu na celostátním sněmu v Praze zvolili za prezidenta Hospodářské komory na další tři roky dosavadního viceprezidenta komory a místopředsedu ODS Zdeňka Zajíčka. Vystřídá Vladimíra Dlouhého, který ve funkci po devíti letech skončí. Zajíček oznámil, že rezignuje na post místopředsedy ODS. Na sněmu vystoupil premiér Petr Fiala (ODS) či šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj ministerstva práce a vnitra připravují změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků.

Zajíček získal 190 hlasů, jeho protikandidát Martin Pecina 64 hlasů. „Je pro mě velkou ctí a závazkem vést Hospodářskou komoru v období, kdy budou muset v Česku padnout klíčová rozhodnutí o strategických investicích v energetice, dopravní a technické infrastruktuře, ve školství a vzdělávání,“ pronesl Zajíček.

„Na tato rozhodnutí opravdu není mnoho času, pokud chceme zachovat naše hospodářství a podnikání konkurenceschopné,“ upozornil. Pokud se tyto věci nezačnou řešit včas, do deseti let by se dle Zajíčka Česko mohlo dostat do velkých obtíží. „Tady se zaspalo. V tuto chvíli je ten nejvyšší čas — možná, že už je za minutu dvanáct.“

„Je na to třeba najít širokou shodu nejen mezi podnikatelskými a zaměstnavatelskými organizacemi, ale také s odbory a s politickou reprezentací,“ podotkl.

Nahrávám video
Nově zvolený prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS)
Zdroj: ČT24

Jak dodal, komora je připravena se ujmout společně s dalšími podnikatelskými organizacemi provozování Portálu podnikatele, který by se měl stát univerzální digitální branou pro komunikaci se státem pro vyřízení podnikatelských záležitostí. To by podle něj mohl být další dobrý příklad efektivní a vzájemně prospěšné spolupráce mezi státem a soukromým sektorem.  

„Nyní už mohu říct, že Zdeněk Zajíček byl moje priorita, je mi názorově blíž,“ řekl Dlouhý novinářům po sněmu. Zajíčkovy zkušenosti z politiky i z podnikatelského prostředí jsou podle Dlouhého dobrou syntézou předpokladů, které prezident komory má mít. „Bude schopen být dostatečně tvrdý i třeba k ODS,“ podotkl.

Zásadním úkolem pro nové vedení bude podle Dlouhého energetika. „Není tady spokojenost s tím, jak vláda zareagovala na energetickou krizi, nesmí se opakovat cenové šílenství z loňského léta. Musíme mít úplně jiný model, jak se formují ceny na energetickém trhu, a maximální možnou soběstačnost,“ poznamenal.

Na post místopředsedy ODS Zajíček rezignuje

Zajíček na středeční podvečerní konferenci oznámil, že rezignuje na post místopředsedy Občanské demokratické strany, s aktivní politikou chce skončit. Rezignace podle něj začne platit ke středeční půlnoci.

„Aktivní politika pro mě končí. Já se budu věnovat plnohodnotně práci pro hájení zájmů podnikatelů v České republice,“ uvedl Zajíček. Zkušenosti, které v politice získal, využije při prosazování důležitých rozhodnutí, dodal. 

To, že z postu místopředsedy ODS v případě zvolení prezidentem Hospodářské komory odstoupí, Zajíček avizoval už dříve. V současné době je mimo jiné také zastupitelem hlavního města Prahy nebo poradcem premiéra Petra Fialy (ODS) pro digitalizaci a eGovernment.

Všechny tyto funkce se Zajíček rozhodl zastávat i nadále. Pokud by ho však limitovaly nebo by ho zástupci vedení Hospodářské komory vybídli k tomu, aby je opustil, je připraven to udělat, řekl. 

Rozšíření prezidia

Sněm zvolil za viceprezidenty znovu Radka Jakubského, Romana Pommera, Tomáše Prouzu a Michala Štefla, nově pak předsedu komorové sekce hospodářské politiky Filipa Dvořáka. Sněm také odsouhlasil rozšíření prezidia o prezidentku České komory fitness Janu Havrdovou. Pokud návrh podnikatelů schválí vláda, bude šestý člen prezidia dodatečně kooptován. Delegáti také učinili Dlouhého čestným prezidentem.

Delegáti poté zvolili za člena představenstva předsedu Hospodářské komory hlavního města Prahy Petra Michala. Pražští podnikatelé tak podle něj budou mít silnější zastoupení při řešení klíčových otázek a projektů s vládou, státními úřady a samosprávami.

Jurečka: Chystáme zrychlení přijetí pracovníků z ciziny

Na sněmu Hospodářské komory také vystoupil Marian Jurečka. Resorty práce a vnitra podle něj připravuje změny k urychlení přijímání zahraničních pracovníků. Česká ekonomika bude ke svému dalšímu rozvoji do roku 2030 potřebovat minimálně 300 tisíc sil z ciziny navíc k těm, které každoročně přicházejí, uvedl. Nedostatek pracovníků hospodářský růst omezuje, dodal vicepremiér. Zaměstnavatelé volají po změně pravidel k získání zaměstnanců z ciziny dlouhodobě.

„Máme připravený za ministerstvo práce návrh, který bude schopen bonifikačním systémem hodnotit firmy z hlediska jejich transparentnosti a férového přístupu k lidem, kteří přicházejí ze třetích zemí, aby bylo díky tomu možné výrazně zrychlit proces,“ nastínil Jurečka.

Podle něj ministerstvo vnitra pracuje pak na své části agendy a zohledňuje bezpečnost. „Věřím, že v letošním roce toto legislativně vyřešíme, abychom dokázali proces zrychlit,“ řekl šéf resortu práce.

Marian Jurečka a Petr Fiala na sněmu Hospodářské komory
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Fiala: Vláda rušila obtěžující opatření

K delegátům sněmu Hospodářské komory, kteří si během dne zvolí nové vedení, promluvil i premiér. „Druhý antibyrokratický balíček budeme schvalovat v nejbližší době, vezmeme návrhy k odstranění byrokracie,“ slíbil. Dodal, že první balíček se zrušením EET či zvýšením limitů pro DPH kabinet prosadil loni. Podle jeho slov vláda rušila pravidla, „která obtěžovala a nepřinášela státu žádné výhody“.

Podle Fialy se druhý balíček zaměří na drobné a střední podnikatele. Zmínil, že balík návrhů chystá i komora. Vyzval k předkládání věcných návrhů. Kabinet je připraven o opatřeních jednat.

Vladimír Dlouhý ve svém úvodním projevu na sněmu vyzval vládu, aby neustoupila v úsilí o konsolidaci veřejných financí. Opozici poprosil o konstruktivní kritiku, podnikatele požádal, aby konsolidaci respektovali. Je to podle něj i v jejich dlouhodobém zájmu.

„Náš relativně vstřícný postoj k právě projednávanému vládnímu konsolidačnímu balíčku odráží chápání makroekonomické stabilizace jako prioritního úkolu vlády v této době. Máme k balíčku samozřejmě připomínky, zvýšení daní nás netěší. Věříme, že v následujících týdnech budou některé naše připomínky brány silně v potaz,“ vyslovil Dlouhý přání.

Upozornil na výrazně pomalé tempo rozhodování státní administrativy při přijímání důležitých opatření nebo zákonů. Jako příklad za všechny zmínil paušální daň. „Tu jsme jako Hospodářská komora představili na sněmu už v roce 2016. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k myšlence přihlásil, trvalo však skoro šest let, než se stala realitou,“ upozornil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podnikatelé čelí dramatickému nárůstu regulace, míní prezident Hospodářské komory

Na dramatický nárůst regulace v podnikání upozornil v úvodu volebního sněmu Hospodářské komory její prezident Zdeněk Zajíček (ODS). Varoval před jednostranným zaměřením evropské politiky na zelenou transformaci. Evropa musí být podle něj v současnosti, kdy svět čelí různým krizím, nejen zelená, ale i konkurenceschopná a odolná. Komora si na sněmu zvolí nové lídry,
10:09Aktualizovánopřed 4 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy, řekl ve středu v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Zmínil také zásoby uranu, které středoasijská země má, ale neuvedl, zda jednal i o dodávkách této komodity. Oba politici se shodli, že budou podporovat vzájemný obchod. V úterý o dodávkách ropy jednal se svým kazachstánským protějškem také ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Kazachstán byl loni třetím největším dodavatelem ropy do Česka.
před 23 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 18 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
včera v 05:35
Načítání...