Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.
Česká národní banka ponechala sazby na stávající úrovni
Brífink guvernéra ČNB Michla k ponechání základní úrokové sazby (zdroj: ČT24)
Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.
Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech hlasovalo šest členů bankovní rady. Jeden člen byl pro zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu, uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Poměr hlasování tak naznačuje, že noví členové Jan Procházka a Jan Kubíček se připojili k dosavadní většině, která od června preferovala stabilitu sazeb. Ze současných členů bankovní rady v minulosti hlasoval pro zvyšování sazeb pouze Tomáš Holub.
„Rozhodnutí se opírá o zimní, tedy únorovou makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování,“ sdělil na středeční tiskové konferenci po jednání rady Michl.
Úrokové sazby se nachází na nejvyšší úrovni od roku 1999, připomněl Michl. „Je to úroveň, která tlumí domácí poptávkové tlaky, brzdí růst korunových bankovních úvěrů pro domácnosti i firmy, což brzdí růst množství peněz v ekonomice,“ podotkl.
Události: ČNB ponechala sazby na stávající úrovni (zdroj: ČT24)
Očekávání trhu ohledně načasování snížení sazeb jsou prý předčasná
Bankovní rada bude dle Michla i na příštím zasedání rozhodovat o tom, zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší. „Bankovní rada je stále připravena sazby zvýšit, zejména pokud vzroste riziko mzdově inflační spirály,“ sdělil guvernér. „Z tohoto pohledu se tedy nemusí naplnit očekávání trhu o tom, že sazby již dosáhly svého vrcholu, zrovna tak očekávání trhu ohledně načasování prvního snížení sazeb ČNB hodnotíme jako předčasná,“ upozornil.
Podmínkou dlouhodobé cenové stability je podle bankovní rady umírněný mzdový vývoj a zodpovědná rozpočtová politika. „Cesta k nižší inflaci tedy vede i přes snižování deficitu státního rozpočtu,“ doplnil Michl.
Michl na tiskové konferenci také zdůraznil, že ČNB bude bojovat proti inflaci, dokud se ji nepodaří stabilizovat na dvouprocentním cíli. Podle guvernéra proto zůstanou úrokové sazby po určitou dobu na relativně vysoké úrovni.
Důležitým nástrojem pro boj proti inflaci bude podle Michla i nadále silná koruna. „Silná koruna zůstává základem, zlevňuje dovoz. Mohla být ještě silnější, než je teď,“ řekl. Bankovní rada potvrdila závazek bránit nadměrným výkyvům kurzu české měny.
Česká měna po zasedání rady centrální banky mírně posílila. Ke středečním 17:00 zpevnila k unijní měně o šest haléřů na 23,58 koruny za euro, k americké měně o pět haléřů na 21,77 koruny za dolar.
Podle Michla bude inflace v příštích měsících klesat. Podle něj slábnou poptávkové inflační tlaky, zejména kvůli propadu spotřeby domácností, kterou tlumí vysoké ceny energií a potravin a vyšší úrokové sazby. Velký útlum je patrný také na realitním a hypotečním trhu, což by mělo rovněž přispět k poklesu inflace, řekl guvernér.
Michl zároveň upozornil, že nezaměstnanost v Česku zůstává i přes hospodářskou recesi nízká a v lednu výrazně rostly nominální mzdy v průmyslu a stavebnictví. ČNB hodlá mzdový vývoj důkladně vyhodnotit v květnu. Michl označil rychlý růst mezd a vysoké deficity státního rozpočtu za hlavní současná proinflační rizika.
Byznys ČT24 – Základní úroková sazba zůstává na sedmi procentech (zdroj: ČT24)
Frait: Stávající politika ČNB je dostatečně přísná
„Většina bankovní rady se domnívá, že stávající měnová politika je dostatečně přísná, takže i bez zvyšování úrokových sazeb dojde postupně k útlumu ekonomiky, k poklesu inflace a někdy v první polovině příštího roku bychom se mohli vrátit do normálního prostředí s jednocifernou inflací,“ uvedl v pořadu Byznys ČT24 člen bankovní rady ČNB Jan Frait. Podle něj prostředí vyšších úrokových sazeb funguje a reálná spotřeba domácností poměrně výrazně klesá.
Varovným signálem toho, že by inflace mohla zůstat vysoká, by podle něj byl rychlý růst mezd, který by výrazně překračoval vývoj produktivity, dále nárůst strukturálního deficitu veřejných financí či situace, kdy by vznikal schodek zahraničního obchodu. „To by byly signály toho, že poptávka je vysoká a podmínky nejsou dostatečně přísné a je třeba ekonomiku dále utlumit,“ dodal.
Podle bývalého výkonného guvernéra ČNB Pavla Kysilky nyní pomáhá kurz koruny. „Je daleko silnější než v původním scénáři, který ČNB předpokládala. Kurz 23,60 odvádí velký kus práce v protiinflačním snažení, proto ČNB nemusí držet úrokové sazby tak vysoko, jak by normálně musela, kdyby byl kurz na 25 korunách,“ podotkl.
Zmínil, že Česko patří do skupiny zemí historicky nových tržních ekonomik, které trpí vysokou inflací. „Není to náhoda, spolu s Polskem, Maďarskem, pobaltskými zeměmi neustále doháníme nejvyspělejší země Evropy, říká se tomu konvergence, a v tomto scénáři může dojít jen ke dvěma věcem – buď posiluje kurz, nebo má taková země vyšší inflaci,“ dodal s tím, že Česko zažilo oboje. V případě průmyslu se nyní Česko potýká se stagnací a mírným poklesem. „Tím ale trpí většina zemí, ale zdá se, že tím procházíme lépe, než jsme si před několika měsíci mnozí mysleli,“ dodal.
Držíme se strategie vyšší sazby po delší dobu, říká Kubelková
„Vše jde podle plánu, respektive podle prognózy. Nicméně se samozřejmě objevují také nová rizika, nové nejistoty, jak se situací na finančních trzích, tak například data ohledně růstu mezd a z trhů práce, které budeme dále analyzovat,“ okomentovala situaci členka bankovní rady Karina Kubelková. „Na ně si blíže posvítíme v nové prognóze, kterou budeme mít k dispozici v květnu.“
Inflace klesá a zhruba v létě by měla dle Kubelkové být na jednociferných hodnotách. „To otevírá ty spekulace o snižování úrokových sazeb či o dalších krocích. (…) Jako bankovní rada se ale držíme strategie vyšší sazby po delší dobu,“ podotkla.
„Klesá nám spotřeba domácností, ta může klesat i výrazně více, než předpokládáme. Může klesat i investiční aktivita. Je otázka, jaký bude vývoj HDP v letošním roce, jaký bude vývoj i v jiných zemích. (…) To jsou určitě protiinflační efekty, a není jich málo, které budou působit i dále,“ přiblížila Kubelková.
Studio ČT24: Karina Kubelková k ponechání základní úrokové sazby (zdroj: ČT24)
Rozhodnutí bankovní rady je v souladu s očekáváním analytiků. Upozorňovali, že vývoj inflace v únoru odpovídal prognóze ČNB a kurz koruny byl silnější, než prognóza očekávala. Bankovní rada proto podle nich neměla důvod na současné strategii nic měnit.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Minčič: Relativně silná koruna není dobrým signálem pro hospodářství
Ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech je z podnikatelského hlediska podle ředitele odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislava Minčiče dobré rozhodnutí. „Možná svým způsobem měla bankovní rada jednodušší rozhodování proto, že formování (…) české měnové politiky pomáhají rozhodnutí Evropské centrální banky, FEDu i poslední kroky české vlády,“ soudí Minčič.
„Co v tuto chvíli možná podnikatele zajímá víc, není až tak úroková sazba, ale kurzová politika, respektive kurz české koruny. Relativně silná koruna není dobrým signálem pro tuzemské hospodářství,“ myslí si. „Ale rozumím diskusi o protiinflačním vlivu silné koruny,“ doplnil.
Studio ČT24: Ladislav Minčič z Hospodářské komory k ponechání základní úrokové sazby (zdroj: ČT24)
„V tomto kontextu, když se snižuje rozdíl mezi českou sazbou a tou evropskou, případně americkou, snižuje se i zájem investorů o českou korunu. A to tedy k dalšímu posilování české koruny nepřispívá,“ okomentoval Minčič. „Rádi bychom tedy viděli v dalších měsících nějaké klouzavé, pomalejší zeslabování koruny.“
Podle bývalého člena bankovní rady ČNB Lubomíra Lízala silná česká měna tlumí dovezenou inflaci. „Je pravda, že silnější koruna zpřísňuje měnové podmínky trochu více, než odpovídá úrokové míře. Na druhou stranu silný kurz není zas tak významný z hlediska toho, že vidíme i pokles cen energetických komodit,“ zhodnotil. „To znamená, že i vnější tlaky na růst cen, zejména v energetice, nejsou tak vysoké.“