Státy Evropské unie schválily zpoplatnění všech emisí CO2 z nových aut od roku 2035. Norma prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut po tomto datu. Souhlasu unijních ministrů předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy. Proti návrhu se nakonec vyslovilo pouze Polsko, což k zablokování pravidel nestačilo. Protože s normou již dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost. Státy EU se shodly také na prodloužení dobrovolného patnáctiprocentního snížení spotřeby plynu do března 2024.
Norma, jejíž podobu dohodlo koncem října české předsednictví, je součástí balíčku návrhů k výraznému omezení emisí skleníkových plynů. Vedle nulových emisí oxidu uhličitého od roku 2035 zavádí také postupný cíl snížit jeho zplodiny do konce tohoto desetiletí o 55 procent proti hodnotám z roku 2021.
Její součástí je také klauzule, podle níž v roce 2026 Komise zhodnotí pokrok a možnosti dosažení stanovených cílů a navrhne případné úpravy.
Klíčová dohoda s Německem
Berlín měl však s jejím zněním problémy, neboť podle něj dostatečně nezaručovala výjimky pro využívání motorů na syntetická paliva, označovaná také jako e-paliva.
K jeho požadavkům se přidaly i další země jako Itálie, Polsko a také Česko, čímž státy získaly dost hlasů pro zablokování návrhu. Spor Německa s Evropskou komisí měl dopady nejen na Evropskou unii, ale také na německou politiku, kde se stal jedním z několika kontroverzních témat. „Principiálně se nám tento přístup nelíbí. Myslím si, že to není fér,“ poznamenala španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Ribera Rodríguezová.
Komise a německá vláda ale nakonec v sobotu oznámily, že se podařilo najít kompromis. Komise by měla během jara rozšířit dosavadní emisní normu Euro 6 o novou kategorii vozů poháněných pouze syntetickými palivy.
Později v průběhu roku by se výjimka pro tyto vozy měla dostat přímo do schváleného nařízení na základě takzvané přenesené pravomoci, tedy bez předchozího schválení členskými zeměmi či Evropským parlamentem. Někteří europoslanci přitom dávají najevo, že v případě výrazného ovlivnění původních pravidel by mohli jejich doplnění Komisí následně zpochybnit.
Motory na syntetická paliva prosazují hlavně výrobci dražších sportovních vozů, jako je Porsche nebo Ferrari, zatímco většina automobilek hodlá sázet na elektromobily. „Dokonce se už v tuhle chvíli testují syntetická paliva například u některých závodních vozidel. V tuto chvíli běží vývoj například u Porsche pro syntetický benzin a u Audi pro syntetickou naftu,“ podotkl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Syntetická paliva jsou uměle vytvořený benzin či diesel a vznikají chemickou reakcí. „Syntetická paliva jsou alternativa fosilních paliv, která standardní spalovací motor může používat bez sebemenších problémů. V současné době výroba syntetických paliv neběží nikde na světě, protože to nebylo potřeba, ale je to technologicky realizovatelné, pokud se do toho investují velké finance,“ je přesvědčen prorektor pro strategii a rozvoj na VŠCHT Milan Pospíšil.
Polský odpor
Zatímco Berlín a Praha v úterý s normou souhlasily, Varšava byla proti. Itálie, Rumunsko a Bulharsko se nakonec zdržely hlasování. Itálie se do textu neúspěšně pokusila prosadit podporu pro biopaliva.
„Jsme přesvědčeni, že biopaliva mohou být zahrnuta do kategorie neutrálních paliv,“ zdůvodnil italské rozhodnutí zdržet se hlasování ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin. Opravil tím původní informaci Rady EU, že Itálie hlasovala proti. Italská vláda podle ministra sice uvítala posílení pozice syntetických paliv, ale hodlá dále diskutovat o podpoře biopaliv, jejichž podpora by poskytla automobilovému průmyslu i zákazníkům ještě širší možnosti.
Polsko označilo cíl za nerealistický. Bezemisní závazek podle Varšavy povede k růstu cen aut. Podle ministryně pro životní prostředí Anny Moskwové navíc EU nevyhodnotila dopad omezení na ekonomiku a životní úroveň lidí.
Syntetická paliva jako „záchranná brzda“
Podle ekonoma a člena NERV Petra Zahradníka jde o realističtější postup, nikoli „šokovou teorii“, jako by představoval návrh bez kompromisu o využití syntetických paliv jako jakési „záchranné brzdy“. Kompromisní řešení podle něj i z politických důvodů dává smysl.
„Je to projev velmi silného hlasu Německa, které je na jednu stranu evropským průkopníkem elektromobility, ale současně je v lehce schizofrenní situaci, že preferuje pozvolný přechod od spalovacích motorů. A právě syntetická paliva jsou toho projevem. Kdyby nezastávalo tuto pozici, tak by dnešní rozhodnutí bylo daleko více nekompromisní,“ míní expert Evropského hospodářského a sociálního výboru Zahradník.
Pravidla o emisních limitech podle něj nejsou absolutní. „V případě některých speciálních vozidel, nákladních aut, vozidel, které jsou produkovány automobilkami ve velmi malém počtu výrobků, spalovací motory nadále budou moci fungovat,“ připomněl Zahradník.
Startuje přechodná doba
Svaz průmyslu a dopravy ČR kvituje, že se podmínky vyjasnily a automobilky se tak mohou začít připravovat na nová pravidla. „Některé automobilky se na transformaci dlouhodobě připravují a jejich strategické směřování reflektuje tento směr,“ řekl ředitel Sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek. Problémy však podle něj mohou mít spíše subdodavatelé.
Pro transformaci automobilového průmyslu je podle svazu nutná dostatečná a široce dostupná dobíjecí a plnicí infrastruktura. „Je proto třeba, aby nyní vláda začala podporovat čistou mobilitu daleko více, a to i u podnikatelů, což se bohužel zatím neděje,“ podotkl Čížek.
Zároveň zdůraznil, že pro tuzemský automobilový průmysl je v současné době naléhavější problematika emisních norem EURO 7, jejíž první návrh je pro svaz nepřijatelný. „Nová emisní norma EURO 7 je neakceptovatelná, protože by vytáhla z kapes automobilek desítky miliard euro, které by jim chyběly na přechod k čisté mobilitě, a zároveň některé podmínky nelze ani splnit,“ řekl Čížek.
„Všechny automobilky na českém trhu, zejména ten největší výrobce Škoda Auto je připraven investovat do rozvoje elektromobility v podstatě desítky miliard korun,“ připomněl český ministr průmyslu Jozef Síkela (nestr. za STAN).
Pro tuzemský automobilový průmysl podle analytika XTB Štěpána Hájka začalo odpočítávání deseti let, ve kterých se bude muset transformovat a přizpůsobit novým regulacím.
„Pokud se mu to rychle nepodaří, zahraniční automobilky, pro které zde vyrábíme řadu součástek, najdou dodavatele jinde, kde jsou technologicky více připraveni,“ podotkl. Samotné automobilky by podle něj neměly mít s transformací takové problémy, protože tlak na rozvoj flotily o elektromobily roste už několik let. Technologicky však budou muset držet krok s pokrokovějšími společnostmi, jako je například Tesla, řekl.
Povolení syntetických paliv Hájek vnímá jako velkou neznámou. „Jsou jakousi výhybkou pro zachování spalovacích motorů, ovšem jejich účinnost se zatím ukázala jako velmi slabá. Zdá se, že jde o zbytečnou technologii navrženou k udržení fosilního byznysu,“ míní Hájek. Větší tlak by se podle něj měl vyvíjet na výstavbu široké a kvalitní infrastruktury pro nabíječky pro elektrovozy.
Snížení spotřeby plynu až o 19 procent
Ministři energetiky na úterním jednání odsouhlasili rovněž švédský návrh na prodloužení dobrovolného patnáctiprocentního snížení spotřeby plynu do března 2024.
Evropský blok se v reakci na omezování dodávek plynu z Ruska kvůli invazi na Ukrajinu poprvé rozhodl snížit spotřebu loni v červenci za českého předsednictví. Pravidla spojená mimo jiné se snižováním teplot ve veřejných budovách platí od loňského srpna do tohoto pátku.
„Fungovalo to dobře a je to nejlepší způsob, jak zaručit dosažení odpovídající úrovně zásob,“ řekla komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Místo plánovaných patnácti procent podle ní Unie dokázala spotřebu snížit do ledna o více než 19 procent.
„Teplá zima je otázkou asi pěti, šesti procent, ale zbytek je následkem aktivních úspor. Je také potřeba počítat s tím, že plyn na trhu podražil, takže výsledek je takový, že lidé spořili i z ekonomických důvodů. To vše je třeba dát dohromady,“ podotkl poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík.
Někteří experti se však obávají, že omezovat poptávku po plynu bude složitější v nadcházejících teplých měsících, kdy se tato surovina nepoužívá k vytápění, ale zejména v průmyslu. Proti návrhu byli ministři z Maďarska a Polska, což ale jeho přijetí na ministerské úrovni nezabránilo. Členské země návrh písemně schválí v příštích dnech.
