Zastropování je nastavené tak, aby to stát zvládl, říká Němeček. Šnobr varuje před „nárazem nespokojenosti“

Nahrávám video

V novém roce přijde podle analytika a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra „náraz nespokojenosti“ kvůli cenám energií. Podle něj i přes zastropování budou nové zálohy pro mnoho lidí nemilým překvapením. Poradce premiéra a partner EY pro sektor energetiky střední a jihovýchodní Evropy Blahoslav Němeček upozornil, že mnozí budou mít ještě v průběhu příštího roku zafixované ceny. Oba se shodli na tom, že vláda již nemůže dále snižovat cenový strop. Oba byli hosty Otázek Václava Moravce.

„Je tu řada zákazníků, u kterých dochází k periodické obnově fixovaných cen, ti budou mít ceny pod cenovým stropem,“ říká Němeček. „Kdo pod ním nebude, jsou ti zákazníci, kteří mají smlouvu na dobu neurčitou,“ podotýká. 

Podle Šnobra ale těch, kteří mají zafixovány ceny, výrazně ubylo v druhé polovině letošního roku. „I pro ty, kteří mají zafixováno v roce 2023, ten šok přijde, ale později. A to ke konci roku 2023 nebo v průběhu,“ varuje. 

Podle něj mnoho lidí „ukolébal“ takzvaný úsporný tarif, který prosadila vláda už dříve pro závěr letošního roku. Někteří lidé tak dostali dokonce na vyúčtování přeplatek. Podle Šnobra vytvořil tarif „klamné zdání“, že se v cenách energií vše dostalo do normálu. 

„Ale 1. ledna 2023 přijdou na řadu nové ceníky, jsou nastaveny poměrně vysoko, například u plynu,“ upozorňuje. Podle něj mnoho podnikatelů zjistí, že pro ně i zastropované ceny představují problém. 

„Pokud na konci srovnáte své vyúčtování s vyúčtováním v předešlých letech, bude ten nárůst vysoký. U některých domácností i u podnikatelů stoupnou ceny tak výrazně, že zjistí, že na to nebudou mít,“ tvrdí Šnobr. Pak podle něj přijde „náraz nespokojenosti“, kterému bude muset vláda čelit. 

Složení ceny elektrické energie
Zdroj: ČT24

Motivace k úspornosti

Podle něj bude potřeba, aby stát přicházel s dalšími nabídkami pomoci, protože někteří lidé jinak situaci nezvládnou. „Všeobecně to bude velké překvapení, protože jen málo lidí jde opravdu do detailu s vyúčtováními a hledá si minulou spotřebu,“ říká Šnobr. 

Myslí si ale, že vláda už nemůže cenové stropy energií více snižovat, jak žádá opozice. To tvrdí také Němeček: „Ty jsou nastaveny tak, aby to stát byl schopen celé ufinancovat.“

Podle Němečka je také nastavení cenových stropů takové, aby zákazníky motivovalo k tomu chovat se úsporně. „Je třeba říkat, že kdybychom cenové stropy nezavedli, tak bychom čelili cenám, které by nebyly o pěti korunách za kWh bez daně, ale o deseti a více korunách za kWh bez daně. Když se budeme bavit o výdajích na vytápění v rodinném domě dříve okolo 30 tisíc korun a teď někde okolo 70 tisíc korun, tak si to násobme dvakrát a byli bychom na úrovni 140, 150 tisíc korun,“ říká Němeček. 

Složení ceny plynu
Zdroj: ČT24

Snížení cenových stropů by podle něj nebylo „ufinancovatelné“. Varoval, že uhelné elektrárny se musí vypořádávat s tím, že zdražilo uhlí, a musí také platit emisní povolenky. „Dávat cenu stropu pod výrobní náklady třeba menších uhelných elektráren s horší účinností by nedávalo smysl, to by stát stálo pět set miliard korun,“ tvrdí. 

Podle Šnobra je potřeba přemýšlet o dalších možnostech, jak stát může pomoci domácnostem a podnikatelům s cenami energií. „Ale po tom teď nikdo nevolá. Čeká se na to, jak zareagují domácnosti a firmy po prvním lednu, protože mnoho z nich zatím neví, co to pro ně bude znamenat, přes všechny dopisy a upozornění. Energetika je něco, co jsme dlouho podceňovali, právě proto, že jsme zažili dekádu velmi nízkých cen energií, ustrnuli jsme v takovém uspokojení,“ upozorňuje Šnobr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 4 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 18 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled